1.Bakalářská práce se bude zabývat tím, jakým způsobem středoškolští učitelé utvářejí edukační prostředí ve výuce zeměpisu a jak podporují aktivní zapojení středoškolských studentů ve výuce tohoto předmětu. S tím souvisí edukační prostředí třídy, učitel, motivace, demotivace a vhodná volba aktivizačních metod ve výuce zeměpisu (Čapek 2010, Průcha 2002, Lokšová a Lokša 1999, Mareš 2013, Mísařová 2019 a Řezníčková 1997). 2.O výzkumném problému, který spočívá v nedostačující kvalitě a efektivitě středoškolského vzdělávání se zmiňuje ČŠI (2019). Ze všech druhů SŠ nejvyšší kvalitu prokazují gymnázia, nicméně ani v nich není dostatečně využíván studijní potenciál studentů. Zásadní problém spočívá v jednotvárnosti výuky s dominantním postavením vyučujících. Nízká míra individualizace a rozvíjení kreativity studentů neumožnuje rozvoj jednotlivých studentů dle jejich schopností. Učitelé mohou žáky aktivizovat formou diskusních, heuristických, situačních a skupinových metod, didaktických her, práce s textem či mentálního mapování (Maňák 2011). Nicméně existují i faktory, které mají vliv na snížení aktivizace studentů ve výuce. Mezi ně např. patří nevhodné chování učitele (Mareš 2013). O aktivizačních metodách v zeměpise se zmiňují Řezníčková (1997) a Mísařová (2019), která uvádí koncept terénní výuky. Jedna z podmínek aktivizace studentů ve výuce je motivace. Krejčová (2009) popisuje faktory, které se podílejí na zvýšení zájmu studentů o studium nebo o příčiny, které podporují jejich motivaci. Vliv na motivaci žáků může mít klima školní třídy (Čapek 2010) nebo hodnocení a edukační styl učitelů (Krejčová 2009). 3.Cílem bakalářské práce je zmapovat podmínky pro aktivní učení v hodinách zeměpisu z pohledu středoškolských učitelů tohoto předmětu na SŠ. Za cíl teoretické části bakalářské práce považuji zjistit, co utváří prostředí pro aktivní učení studentů ve škole. V empirické části práce se zaměřím na zjišťování toho, co učitelé zeměpisu dělají pro aktivizaci studentů ve výuce tohoto předmětu. Jaké volí prostředky a metody pro aktivizaci studentů a jak vytváření podmínek pro aktivní učení v zeměpisu vnímají. 4. V teoretické části práce se opřu kritickou analýzu odborných zdrojů. Co se týká empirické části, zvolila jsem kvalitativní výzkum. Data získám pomocí polostrukturovaných rozhovorů (Švaříček a Šeďová 2014) a strukturovaného pozorování (Gavora 2010). 5. Výsledky z mé bakalářské práce mohou být prospěšné pro budoucí i zkušené učitele zeměpisu na SŠ. Mohou je inspirovat k vytváření efektivních podmínek pro učení středoškolských studentů zeměpisu. 6. Ve své teoreticko-empirické bakalářské práci se budu zabývat vytvářením edukačního prostředí pro výuku zeměpisu z pohledu středoškolských učitelů zeměpisu. Konkrétně se zaměřím na podporu aktivního zapojení středoškolských studentů ve výuce zeměpisu. V teoretické části se budu zabývat tím, co pomáhá utvářet vhodné prostředí pro aktivní učení studentů ve škole. V empirické části budu zjišťovat, jak učitelé zeměpisu na vybrané škole podporují motivaci studentů ve výuce zeměpisu a jaké prostředky a metody volí pro jejich aktivizaci ve výuce. V bakalářské práci provedu kvalitativní výzkum formou rozhovorů a pozorování. Cílem výzkumu je zjistit, jak učitelé vytvářejí podmínky pro aktivní zapojení středoškolských studentů ve výuce zeměpisu a jak tím podporují proces učení studentů ve výuce.