Fluoropyrimidiny (FP, většinou 5-FU) patří mezi nejčastěji podávaná cytostatika – zejména v oblasti nádorů GIT, ale i dalších solidních nádorů. U přibližně 10-30 % pacientů se objeví závažná toxicita spojená s léčbou, která vede k úmrtí u cca 0,5-1% léčených pacientů. Nejčastější příčinou intolerance FP je defekt klíčového enzymu metabolizujícícho 5-FU – tedy dihydropyrimidin dehydrogenázy (DPD). Snížená aktivita DPD byla zjištěna u 39-61 % pac. s těžkou toxicitou. (Mikhail et al. (2010) Safety of capecitabine: a review. Expert Opin Drug Saf 9: 831–841). Pro predikci možné toxicity je možno pacienty genotypizovat na mutace v genu pro DPD, (upfront screening nejznámějších variant – zejména DPYD*2A) a dávky léčiva upravit u pacientů/nositelů alely DPYD*2A. Problémem je však suboptimální senzitivita a PPV (pozitivní predikt. hodnota) – regulace aktivity DPD probíhá nejen na úrovni genu, ale i na transkripční a posttranskripční úrovni. Možností je proto pacienty fenotypizovat- DPD metabolizuje uracil (U) na dihydrouracil (DHU) a je známo, že poměr DHU/U stanovený před léčbou může sloužit jako ukazatel fenotypu aktivity DPD. Následně bylo zjistěno, že samotná předléčebná koncentrace Uracilu koreluje se systémovou aktivitou DPD a rizikem toxicity FP lépe než poměr DHU/U.

Cílem diplomové práce je tedy vyvinout/adaptovat a validovat HPLC metodu stanovení uracilu v lidské krevní plazmě, s předpokládaným využitím MS nebo elektrochemického detektoru.