Židovské osady na palestinském území představují zcela unikátní fenomén na poli aktuálního mezinárodního dění. Výrazně souvisí s obecnými národnostními a náboženskými otázkami, ale také praktickými aspekty každodenního života milionů lidí, jako jsou například oblast bezpečnosti, zaměstnanost, doprava, přístup k vodním zdrojům či posvátným místům. Rozšiřování osad, potažmo jejich samotná existence již po desítky let ovlivňuje nejen mírový proces mezi Izraelci a Palestinci, ale je rovněž předmětem mnohých jednání a rozhovorů jinde ve světě. Stanoviska na problematiku izraelských osad se u významných aktérů na mezinárodní úrovni výrazně liší nejen mezi sebou navzájem, ale mění se u konkrétních aktérů také s postupem času a výměnou politického osazenstva. Cílem této práce je analyzovat osadnickou politiku Izraele za vlády Benjamina Netanjahua, a to v období 32. a 33. izraelské vlády, tedy od roku 2009 do současnosti. Práce vychází z předpokladu, že předseda izraelské vlády je nejvlivnějším představitelem státu Izrael, a jeho stanoviska a jejich prezentace mají tudíž zcela zásadní význam. Případová studie se na základě analýzy dostupných dat pokusí zmapovat vývoj osad v uvedeném období, a to jednak v kontextu Netanjauovy argumentace, ale také s ohledem na kontroverze diskutované v rámci mezinárodního společenství.