Neuroblastom patří mezi nejčastější extrakraniální solidní nádory dětského věku. Jedná se o maligní neuroendokrinní nádor odvíjející se od buněk nervové rýhy sympatického nervového systému. Meta-iodobenzylguanidine (MIBG) je funkční analog neurotransmiteru norepinefrinu a jako takový je přijímán buňkami sympatického nervového systému, tedy i 90-95% všech neuroblastomů. Ačkoli je MIBG těmito buňkami přijímán a hromadí se v nich vysoce selektivně, jeho toxicita je velmi nízká hlavně díky vysoké adaptabilitě buněk vůči stresovému působení, které MIBG indukuje, jako oxidativní stres a poškození mitochondrií. Proto byly nedávno navrženy postupy zvyšující toxicitu MIBG jeho konjugací s radionuklidy jódu, tato terapie však může mít vážné vedlejší účinky na pacienta, jako je trombocytopenie, suprese funkce kostní dřeně, myelodysplazie nebo leukémie. Nižší hodnoty extracelulárního pH, živin a hypoxie jsou faktory typické pro mimobuněčné prostředí nádoru. Vhodně zvolenou dietou, úpravou kalorické hodnoty stravy a změnou jejího složení (obsah glukózy, tuků) je možné tyto vlastnosti nádoru dále modifikovat a zvyšovat tak jejich rozdíl v porovnání se zdravou tkání. Selektivní vlastnosti nádorové tkáně je možné využít pro cílené zvýšení cytotoxicity chemoterapeutik vůči maligně transformovaným buňkám. Cílem této práce je stanovit možnosti využití nádorově specifického prostředí pro zvýšení toxicity vybraných chemoterapeutik.