Téma smrti a umírání představuje v české sociologie stále ještě poměrně vyhoštěné téma, kterému se s výjimkou Jiřiny Šiklové věnují vědci pouze okrajově. Obdobně je tomu u pohřebnictví, které z historické perspektivy zpracovala velmi dobře Olga Nešporová, sociologická dimenze této tématice však stále víceméně chybí. Magisterská práce si klade za cíl částečně zaplnit tuto mezeru a věnuje se pohřbívání, konkrétněji - zpracovává téma dobrovolného neuspořádání pohřebních obřadů, tedy situace, kdy se pozůstalí rozhodnou pro kremaci a následně si vyzvednou urnu s popelem, ale nepořádají již další veřejné rozloučení. Tento trend můžeme v české společnosti pozorovat již řadu let a je na vzestupu, v průběhu pandemie Covid-19 však ještě výrazně zesílil a v současné době Asociace pohřebních služeb odhaduje, že tímto způsobem se se svými zemřelými ne/loučí až polovina pozůstalých. Na základě vlastního primárního kvalitativního výzkumu autorka prozkoumá možné motivace a důvody absence pohřebních obřadů a představí praxe, které tyto obřady nahrazují a poskytují aktérům ne/dostatečnou náhradu vyhoštěného ritu. Výzkumná zjištění autorka zasadí do české i světové oborové literatury a podrobí kritické analýze. Možná literatura: NEŠPOROVÁ, Olga. 2013. O smrti a pohřbívání. 1. vydání. Centrum pro studium demokracie a kultury. NEŠPOROVÁ, Olga. 2021. Funerary Practices in the Czech Republic. Bingley, UK: Emerald Publishing Limited. HAVELKA, Miloš. 2012. „„Odkouzlení“ versus sekularizace?!" Sociológia 44 (5): 564–78. https://www.sav.sk/…pdf.