Anotace
Tato disertační práce přináší sociologickou analýzu současné
problematiky nelegálního dovozu odpadů z Německa do České
republiky. Od roku 2005 bylo z Německa do Čech nelegálně
dovezeno nejméně 30 000 tun domácího odpadu, které byly
vyloženy na statcích, ve skladech, na staré vojenské základně a
dalších nevhodných místech. Důsledkem byl sociální konflikt a
zvýšené riziko pro lidské zdraví i životní prostředí. Hlavní
výzkumnou otázkou této práce je: Co je příčinou problému
nelegálního dovozu odpadu z Německa do Čech?
Základní hypotéza testována v této disertaci předpovídá, že
strukturální politické a ekonomické faktory vytvořily pobídku
pro pašování odpadů a přispěly k vytvoření podmínek, ve kterých
je nelegální převoz odpadů možný a ziskový. Skzrze výsledky
bádání autor dochází k závěru, že na makro úrovni logika
ekonomického růstu vede ke stále se zvyšující produkci odpadů a
že německý pokus chránit životní prostředí skrze strikní
pravidla odpadového hospodářství vedl k neočekávanému vývozu
environmentálního rizika a to ve formě nelegálního dovozu
odpadu do České republiky. Tato zkušenost nelegálního převozu
odpadu poukazuje na slabost státu při kontrolování obchodní
aktivity, ať legální či nelegální, která ohrožuje životní
prostředí. Tato slabost je primárně důsledkem vlivu mocných
politických a ekonomických sil.
K pochopení příčin, důsledků a možných řešení tohoto problému
byla aplikována teorie environmentální sociologie nazvaná
Treadmill of Production (ToP). ToP je kritickou
politicko-ekonomickou teorií vztahů mezi společností a
přírodou, jež je dobře známá v Severní Americe, ne tolik však v
Evropě. ToP zaujímá socio-strukturální pohled na degradaci
životního prostředí a teoretizuje, že hlavním problémem
environmentálních problémů v moderních průmyslových
společnostech je hodnota připisovaná ekonomickému růstu, jež
bývá podporována tzv. „koalicí růstu“, sestávající z firem,
státu a pracovníků. Tyto tři instituce často míní, že jejich
zájmy jsou nejlépe naplňovány skrze hospodářský rozmach a i
přes časté konflikty spolupracují na dosažení tohoto cíle.
Jejich motivací je víra, že společenské dobro je automaticky
zlepšováno při ekonomickém růstu. Někteří badatelé
společenských věd teoretizují, že environmentální problémy
mohou být vyřešeny jen skrze hospodářský růst, neboť díky němu
má společnost lepší finanční zdroje k nápravě degradace
prostředí. Proponenti ToP s tímto nesouhlasí. Teoretizují, že
hospodářský růst v moderních průmyslových společnostech ve své
podstatě poškozuje životní prostředí a že společnost a příroda
jsou v „neustálém konfliktu.“ Pojem „treadmill“ (běžící pás) v
ToP je metaforou pro hodnoty a praktiky současných
kapitalistických ekonomik, jež ženou hospodářství ke stále se
zvětšujícímu rozmachu. Mnohá národní hospodářství od Druhé
světové války vyrábí stále větší množství produktů a bohatství
pro své občany, a tím zlepšila jejich kvalitu života v mnoha
důležitých ohledech. Tento proces je však založen na stále
větším využívání přírodních zdrojů a produkuje více a více
odpadu a znečištění. Badatelé ToP prováděli v USA empirický
výzkum sociálních a ekologických aspektů recyklace a odpadového
hospodářství a tento přístup byl aplikován také v tomto výzkumu
česko-německé odpadové problematky.
Tato práce používá případovou studii k analýze česko-německé
odpadové otázky z mezinárodního pohledu. Metodika výzkumu
zahrnuje pohovory s českými vládními institucemi provadějícími
šetření, komunikaci s autoritami a badateli v oblasti odpadů v
EU, práci v terénu včetně návštěv zařízení zpracovávajících
odpady s cílem poznat technologie zpracování odpadů v České
republice, analýzy vládních zpráv a politických dokumentů, data
získané z databází OSN, OECD, EU, a české a německé státní
správy, a obsahovou analýzu českých mediálních výstupů na téma
ilegálního odpadu v Čechách.
Informace získané těmito metodami se staly podkladem pro
analýzu odpadové politiky a praxe v Německu, České republice a
EU s cílem podchytit institucionální faktory jež mohly přispět
k nelegálnímu dovozu odpadů. V současné době smí být v rámci EU
odpady vyváženy jen za účelem recyklace, ne ke konečnému
zpracování. Data však ukazují, že Německo má dlouhou historii
vývozu domácího odpadu po Evropě a že tyto incidenty měly
podobný průběh. Němci se uchýlili k vývozu odpadů vždy, když se
zvýšil objem domacího odpadu a snížila se kapacita konečného
zpracování odpadů. Tato situace nastala na začátku 90-tých let
a opět v roce 2005, kdy začaly platit nové zákony o zpracování
odpadů. V prvním případě nová politika recyklace vyžadovala
novou úroveň recyklace obalů v Německu. V roce 2005 zase novela
zákona uzavřela mnohé staré skládky a začala vyžadovat
předzpracování odpadů před jejich skládkováním. V obou
případech bylo cílem zákonů chránit životní prostředí. Ale
zákony také zvýšili cenu zpracování odpadů, což podpořilo vznik
černého trhu s odpady, jehož důsledkem byl často nelegální
export. V případě nedávných černých skládek v Čechách se
spojily české firmy s německými producenty odpadů a dovezli
odpad od Čech, kde ho skladovali na černo. Do dnešního dne
nebyl nikdo usvědčen z trestního činu za nelegální sklad
odpadu, i když několik řidičů bylo zatčeno a několik firem čelí
administrativním pokutám.
Tato disertace také dokumentuje a analyzuje navržené změny
opatření EU pro převoz odpadů, jež by legalizovaly přeshraniční
převoz odpadu za účelem spálení. Několik českých obcí a měst
mají zájem dovážet odpad z Německa a Rakouska ke spálení ve
svých obecních spalovnách a argumentují tím, že spalovaní je
forma recyklace, neboť se spálením získává energie. Na úrovni
EU je debatována nová direktiva, jež by právě takovýto převoz
odpadů umožnila. Německo nová pravidla popdoruje, zatímco Česká
republika v čele dalších středoevropských členských států
oponuje, že nová direktiva by vedla k „eco-dumpingu“, vyvážení
odpadů ze Západní Evropy do nových členských států.
Analytická část této práce je organizována okolo několika
hypotéz vycházejících z ToP, jež se snaží vysvětlit
česko-německý odpadový problém. Analýza role státu a
politických faktorů je následována ekonomickými aspekty převozu
odpadů a skládek, a v závěrečné části je zvážena schopnost ToP
dostatečně osvětlit český případ. Autor dochází k závěru, že v
souladu s ToP teorií je hlavní příčinou nelegálního dovozu
odpadů kombinace institucionálních faktorů včetně nedostatečné
vymáhání zákonů, komplikované a matoucí regulace, a tržní
pobídky producentům odpadů, aby hledali v globalizovaném
hospodářství tu finančně nejvýhodnější možnost zbavení se
odpadů. Přestože nelze zcela pominout individuelní motivace
různých pašeráků odpadu, tento případ není příkladem hrstky
špatných lidí, kteří jednají mimo mezinárodní zákon. Data
poukazují na to, že institucionální faktory vytvořily podmínky,
ve kterých je ilegální převoz možný. Je ironické, že zatímco
německé zákony se snažily podpořit udržitelný rozvoj nastavením
striktnějších opatření pro zpracování odpadů, jejich výsledkem
byl vývoz environmentálního rizika svým východním sousedům. V
ohledu můžeme říci, že v roce 2005 mohly odpovědné orgány lépe
předvídat tento negativní dopad. Co se týče budoucnosti,
navržené EU direktivy o transportu odpadů, jež by rozšířily
jejich vývoz, jen napomohou zrychlit běžící pás vytváření
odpadků. …víceméně
Abstract
This dissertation is a sociological analysis of the
contemporary problem of illegal waste shipment from Germany to
the Czech Republic. Since 2005, at least 30,000 tons of
municipal solid waste (MSW) has been transported improperly
from Germany to Bohemia, where it has been deposited on farms,
in warehouses, an old military base, and other inappropriate
locations. This has caused social conflict and risks to public
health and the environment. The main question guiding this
research is: What is the cause of the problem with illegal
waste shipments into Bohemia?
The basic hypothesis tested in this dissertation to explain the
situation is that structural political and economic factors
have created incentives for waste smuggling and have
contributed to creating conditions in which illegal waste
shipment is feasible and profitable. The dissertation
concludes, at the macro level, that the logic of economic
growth results in the production of ever-increasing amounts of
municipal waste, and the attempt in Germany to protect the
environment through strict waste management rules has had the
unintended consequence of that country exporting environmental
risk in the form of illegal waste shipments to its eastern
neighbors. This experience with illegal waste transports shows
the weakness of the state to control commercial activity –
whether legal or illegal – that threatens the environment.
This weakness is due primarily to the influence of powerful
political and economic forces.
To understand the causes, effects, and possible solutions to
the problem, a theory from the sub-discipline of environmental
sociology called the Treadmill of Production (ToP) theory is
applied. ToP is a critical political-economic theory of
society-nature relations that is well known in North America
but is not so well established in Europe. ToP takes a social
structural view of environmental degradation, theorizing that
the main cause of ecological problems in modern industrial
society is the value of economic growth, which tends to be
supported by a “growth coalition” consisting of business, the
state, and labor. All three institutions often perceive that
their interests are best served from economic expansion and,
despite frequent conflict amongst themselves, they often work
together to achieve this goal. They are motivated by the
belief that social welfare is automatically improved by
economic growth. Indeed, some social scientists theorize that
environmental problems can be solved only via economic growth,
because then more financial resources will be available to
mitigate the degradation. ToP theorists disagree. They
theorize that economic growth in modern industrial societies is
inherently detrimental to the environment, and that society and
nature are locked in an “enduring conflict.” The “treadmill”
in ToP is a metaphor for the values and practices of
contemporary capitalist economies that drive the economy to
ever-increasing expansion. While many national economies since
World War II have produced more and more goods and wealth for
their citizens – and improved their quality of life in many
important ways – this process is based on using increasing
amounts of natural resources and generating more and more waste
and pollution. ToP theorists have conducted empirical research
in the USA about the social and ecological aspects of recycling
and waste management, and this approach is utilized in the
study of the Czech-German waste dispute.
The dissertation uses a case study approach to analyze the
Czech-German waste controversy from an international
perspective. Methods used to gather data included interviews
with Czech government officials; communication with waste
authorities and researchers in the EU; fieldwork including
visiting waste processing facilities to learn about waste
management techniques in the Czech Republic; analysis of
government reports and policy documents; use of waste-related
databases from sources such as the UN, OECD, EU, and Czech and
German governments; and content analysis of Czech news media
about the problem of illegal dumping in Bohemia.
These data are used as the basis for analysis of waste
management policies and practices in Germany, the Czech
Republic, and the EU to understand the institutional factors
that may have played a role in causing the illegal shipments.
Currently, within the EU waste can be shipped across borders
only for purposes of recycling, not final disposal. But the
data reveal that Germany has a long history of shipping
municipal waste illegally around Europe, and that these
practices have followed a common pattern. Historically,
Germans have sought to export their rubbish as municipal waste
generation has increased and disposal capacity decreased. This
occurred in the early 1990s and again in 2005, in both cases as
new laws took effect that changed treatment regulations. In
the first instance, revolutionary new German recycling policies
required new levels of household recycling of packaging. In
2005, a new law took effect that closed many old landfills and
required pre-treatments of waste before it could be landfilled.
In both cases, the laws were intended to protect the
environment. But they also increased the costs of waste
disposal, which encouraged a black market in disposal that
often led to illegal exports. In the case of recent illegal
dumping in Bohemia, Czech companies colluded with German waste
producers to haul the waste and dispose of it illegally. To
date, no one has been convicted of a crime in relation to the
illegal dumping, though several drivers have been indicted and
several firms have faced administrative penalties in the form
of fines.
The dissertation also documents and analyzes proposed changes
to EU waste shipment regulations that would legalize the
cross-border transport of waste for incineration. Several
Czech municipalities have sought to import waste from Germany
and Austria to burn in their municipal incinerators, claiming
that this is a form of recycling – since the waste is converted
into useful energy. At the EU level, a new waste framework
directive is being debated which would allow for just such a
trade in waste. Germany has supported the new rules, while the
Czech Republic has led its Central European neighbors in
opposing the measure, concerned that it would lead to
“eco-dumping” from wealthy Western nations to the new member
states.
The dissertation’s analysis is organized around multiple
hypotheses derived from ToP theory that help explain the
Czech-German waste problem. This includes analysis about the
role of the state and political factors; analysis of economic
aspects of waste shipment and dumping; and a final section in
which the explanatory power of ToP theory in the Czech case is
assessed. The dissertation concludes that, consistent with ToP
theory, the main cause of the illegal waste shipments is a
combination of institutional factors including flawed law
enforcement, complex and confusing regulations, and market
incentives for waste producers to find, in a globalized
economy, the lowest-cost location for disposal. While the
motivations of the individual waste smugglers cannot be
discounted, this is not simply a case of “a few bad apples”
defying international law; rather, institutional factors helped
determine the conditions under which illegal transport was
possible. Ironically, the German laws that were intended to
promote sustainable development by making waste processing
stricter led to the export of environmental risk to the
country’s eastern neighbors. In view of history, the
responsible authorities in 2005 might have better anticipated
this negative outcome. And looking ahead, the new EU waste
shipment policies threaten to legalize expansion of this export
– which only serves to speed up the garbage treadmill. …víceméně
angličtina
Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.