Na přelomu století se energetika opět dostává do centra geopolitických úvah v souvislosti s globálním ekonomickým růstem, nárůstem ve spotřebě zdrojů energie taženým nastupujícími ekonomikami (Čína, Indie, jihovýchodní Asie…) a zároveň obavami o dostatečnost světové produkce. Energetická politika řady zemí se začíná přibližovat tzv. strategickému přístupu k energetické bezpečnosti. Pozorujeme např. „zdrojový nacionalismus“ v Rusku po roce 2004 a také snahu o „zdrojový merkantilismus“ v zahraničních strategiích Číny. Cílem bakalářské práce je přispět k pochopení charakteru indické energetické politiky a odpovědět na otázku, zda se i tato země strategickému chápání energetické bezpečnosti přibližuje. Práce se zabývá otázkou, zda je tento přístup reflektován na oficiální vládní rovině. Jaký postoj k zahraniční energetické politice převládá v oficiálních koncepčních energetických dokumentech Indie? Do jaké míry je v nich strategický přístup k energetické bezpečnosti zastoupený? Lze v tomto smyslu ve sledovaném období pozorovat nějaké trendy? Bakalářská práce na základě důkladného rozboru strategického přístupu k energetické bezpečnosti určuje jednotlivé indikátory a s pomocí obsahové analýzy hodnotí jejich zastoupení v oficiálních vládních dokumentech.