Zásady pro vypracování práce:
1. Práce bude obsahovat úvod, jenž zhodnotí stav odborného poznání zpracovávaného problému v podmínkách české právní vědy, formuluje pracovní hypotézu (hypotézy) a vymezí cíl, jehož má být zpracováním dosaženo. Pracovní hypotézy slouží k užšímu tematickému vymezení práce v rámci zadaného tématu na základě prvotního studia pramenů.
2. Zadané téma bude zpracováno v úměrných celcích, systematicky tak, aby se v něm prezentované poznatky neopakovaly a aby dohromady jednotlivé kapitoly tvořily funkční a vzájemně provázaný celek
3. Dílo bude ukončeno vědeckým závěrem, ve kterém bude potvrzena, resp. vyvrácena pracovní hypotéza (hypotézy). Současně zde budou uvedeny způsoby využitelnosti poznatků, k nimž práce dospěla.
4. Hlavním úkolem při zpracování je vyhledat a zpracovat právní prameny, literaturu (zejména zahraniční) a judikaturu ke zpracovávanému tématu. Nalezení literatury je součástí autorské činnosti
5. Zvláštní pozornost bude věnována vytvoření poznámkového aparátu, jenž bude obsahovat citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude pracovat s poznatky, jež nevyplynuly z jeho vlastní badatelské činnosti
6. Rozsah práce by neměl výrazně překročit rozsah vymezený pro tento druh kvalifikační práce.

Informace k hodnocení diplomových seminářů
1. Zápočet za první diplomový seminář bude udělen po předložení kvalitní, podrobné a konečné verze osnovy práce. Společně s ní student předloží také formulované cíle práce;
2. Zápočet za druhý diplomový seminář bude udělen za řádné konzultace diplomové práce a za vypracování prezentace, v níž bude představena struktura a obsah práce, cíle, hypotéza a shrnutí nejdůležitějších poznatků a závěrů, k nimž student dospěl.

Stručný obsah práce, resp. podstatné otázky, kterým by měla být věnována pozornost:
Základním cílem práce bude zachytit a analyzovat možnosti přesunu společnosti založené podle práva jednoho státu Evropské unie do státu jiného. Identifikovány by měly být klíčové problémy, které přesun provází, zdůrazněny by měly být odlišnosti od migrace osob fyzických. Autor rovněž vymezí možnosti členských států, které mají unijním právem ponechány při regulaci přesunu společností z nebo do jiného státu. Pozornost by měla být věnována také úpravě de lege ferenda (tzv. 14. směrnice). A konečně, diplomant by měl rovněž zhodnotit, do jaké míry české právo obchodní společností reflektuje požadavky práva unijního. V této souvislosti by pak neměla být opomenuta nejen úprava stávající, ale ta chystaná v rámci procesu rekodifikace českého soukromého práva.