Hodnocení stresu, tj. narušení fyziologického vývoje v důsledku nepříznivých okolností je klíčovým pojmem při studiu zdravotního stavu a životních podmínek minulých populací. Běžně používané indikátory stresu však nejsou specifické a interpretace jejich vzniku je limitována nejen u archeologických kosterních nálezů, ale často i v případě existence záznamu o životě původního nositele.

Bakalářská práce představuje dílčí studii v projektu Vepsáno do zubů: Ontogenetický záznam v mikrostruktuře tvrdých zubních tkání (Návrh 0030/2024, ID=144251, schválení Etickou komisí pro výzkum Masarykovy univerzity pod číslem EKV-2024-125), který se řeší na Ústavu antropologie a jehož cílem je studium souvislostí mezi akcentovanými liniemi v mikrostruktuře zubů a konkrétními životními událostmi pomocí metody odontochronologie a mikroskopických analýz histologických výbrusů zubů jedinců s dokumentovanou životní historií. 

Zaměřená je na prozkoumání potenciálních vztahů neonatální linie a prenatálně vzniklých akcentovaných linií v mikrostruktuře dočasných zubů dětí s událostmi posledního trimestru těhotenství, průběhem a přežíváním těhotenství, zdravotním stavem matky, prožitým stresem a procesem porodu.

Úkoly k řešení práce:
1. Rešerše odborné literatury a stručný přehled nejnovějších poznatků o neonatální linii a výzkumu akcentovaných liniích v prenatálním období vývoje v souvislosti s anamnézou v nejranějším období života.  
2. Shromáždění souboru zubů alespoň 20 jedinců (zubů spontánně vypadlých nebo extrahovaných z léčebných důvodů) se záznamem životní historie v rámci databáze zubních vzorků Laboratoře morfologie a forenzní antropologie ÚA PřF MU DOZUBU (osobní oslovení jedinců z okruhu přátel a známých, prezentace výzkumu přes sociální sítě s pozváním k účasti). 
3. Příprava histologických výbrusů zubů a jejich mikroskopická analýza, identifikace a chronologie akcentovaných linií, analýza odontochronologického záznamu.
4. Srovnání ontogenetického záznamu s anamnézou a specifickými událostmi z dokumentace, zhodnocení rozdílů mezi sledovanými jedinci z hlediska průběhu těhotenství a porodu (způsob početí, rizikové těhotenství, komplikace, infekce a nemoci, medikace, očkování, životospráva, psychický stres, způsob a délka porodu). 
5. Sumarizace výsledků, interpretace a diskuse výsledků, odevzdání práce v IS MU.

K získání zápočtu za první semestr (předmět Bi4502 Bakalářská práce I) je třeba splnit výše uvedené body 1 a 2. K získání zápočtu za druhý semestr (předmět Bi6100 Bakalářská práce II) je třeba dokončit práci (tedy splnit body 1–5) a odevzdat ji k obhajobě do Archivu prací v IS. Doporučený rozsah práce je 30–50 stran, může však být větší, pokud to zpracování zadaného tématu vyžaduje, nikoliv však menší. Práce bude obsahovat explicitní popis použitého materiálu a metod, a to i v případě práce přehledové/rešeršní, v metodickém postupu bude jasně vyjádřený přínos autora k získaným výsledkům. Citačním stylem bude česká verze stylu ISO 690.  V práci bude také deklarováno, zda bylo při jejím zpracování využito generativního modelu AI, o jaký model se jednalo a jaký byl důvod a rozsah jeho využití. Součástí práce budou vhodné sumarizace a vyobrazení v podobě tabulek a grafů. Práce bude po stránce formální i obsahové v souladu s aktuálně platnou legislativou MU, platným Opatřením děkana k závěrečným pracím a s interními předpisy Ústavu antropologie.