V současné době byl dokumentován estrogenně disruptivní potenciál nejen odpadních vod, ale i povrchových vod. Existuje řada chemických látek, které vykazují estrogenní aktivitu (hormonální léčiva nebo některé antropogenní polutanty)a mohou vysvětlovat tento fenomén. Nicméně aktuální stuide poukazují na to, že i fotoautotrofní organismy (zejména sinice a řasy) mohou produkovat metabolity s estrogenním potenciálem a tím působit v prostředí jako endokrinní disruptory.

Cílem této práce je výzkum metabolitů obsažených uvnitř buněk sinic a řas i aktivně vylučovaných do prostředí a jejich estrogenního potenciálu.Dalším cílem této práce bude mechanismus působení těchto endokrinně aktivních metabolitů.

Pokyny k vypracování DP: Práce bude členěna na teoretickou a experimentální část. Teoretická část bude tvořena aktuální a přehlednou literární rešerší zaměřenou na estrogenitu metabolitů fotoautotrofních organismů, jejich produkci a mechanismy účinku. V experimentální části se studentka zaměří zvláště na možné ovlivnění signálních drah vybraných vnitrobuněčných receptorů, zejména estrogenního receptoru, který bude hodnocen v in vitro buněčných modelech. Důležitou součástí bude podrobná charakterizace růstových křivek sledovaných organismů a zavedení sledování parametrů podrobně charakterizujících danou populaci. Bude sledována rovněž vnitrodruhová variabilita v produkci látek se specifickými účinky i vliv faktorů ovlivňujících růst populace. V rámci DP si studentka osvojí pravidla práce s in vitro buněčnými liniemi a také bude optimalizovat zpracování získaných vzorků sinic a řas. Dosažené výsledky budou diskutovány s aktuálními literárními informacemi.