Mezníky v podobě významných osobních či veřejných událostí hrají důležitou úlohu pro naši paměť. Pomocí nich jsme například schopni si vybavit události, které bychom si jinak nevybavili či upřesnit dataci jiných vzpomínek, které máme s mezníkem spojeny. Tyto schopnosti mezníků mohou být ve výzkumu velmi užitečné. Vaart a Glasner (2007) považují za nejefektivnější ty mezníky, které jsou pro jedince důležité, související s oblastí, na kterou se dotazujeme, a jde o osobní události – vše nejlépe generované samotnými respondenty. Veřejné mezníky v tomto smyslu nejsou považovány za nejefektivnější, neboť pro každého člověka může být jiná událost významná (mezníkem). Některé výzkumy ovšem ukazují, že i veřejné mezníky mohou mít velmi pozitivní vliv na vybavení a přesnost jiných vzpomínek (např. Loftus, Marburger, 1983 – výbuch sopky Mt. St. Helens). Veřejné mezníky mají také tu výhodu, že je můžeme použít jako nápovědi (klíče) k vybavení pro více lidí zároveň. Otázkou ovšem je, zdali je vůbec možné nalézt v některých letech veřejné mezníky, které upřesňují vzpomínky (jejich dataci) u více respondentů zároveň. Práce se pokusí takové mezníky nalézt a případně je i kategorizovat z hlediska typu a efektivity podpory vybavení autobiografických vzpomínek. Studie bude mít 2-3 části: 1) rozhovory s respondenty, 2) online dotazník, (případně ještě doplňující dotazník). Dotazník bude sloužit k ověření poznatků získaných studiem literatury a z rozhovorů. Studie se zaměří na dvouleté období a vzorek budou tvořit lidé různého vzdělání ve věku přibližně 30-40 let (velké věkové rozpětí by mohlo způsobit, že v každé věkové skupině jsou efektivní jiné veřejné mezníky.) Výzkum bude součástí většího výzkumu (vede A. Neusar), který se zabývá primárně ověřením metody kalendária životních událostí u partnerů (např. R. Belli, 1988).