Estrogenní látky v životním prostředí patří mezi závažné endokrinní disruptory, a proto je nutné sledovat jejich množství. Mezi nejčastěji používané metody jejich stanovení patří chemická analýza či in vitro analýza, kde předúpravou vzorků je extrakce na tuhou fázi. Tato extrakčí metoda však trpí některými nedostatky (nutnost použití organických rozpouštědel, zdlouhavost, určitá specificita pro určité skupiny látek), zatímco metoda reverzní osmóza se jeví jako slibná alternativa této prekoncentrace vzorků. V rámci teoretické části diplomové práce bude provedena aktuální rešerše metod detekce estrogenních látek v povrchových a odpadních vodách. Směřování teoretické části bude průběžně konzultováno s vedoucím DP. V experimentální části bude ozkoušeno využití reverzní osmózy pro zakoncentrování různých estrogenních látek, jako jsou např. hormony estradiol a estron, nebo fytoestrogeny daidzein a genistein, či průmyslové estrogenně aktivní látky, jako např. bisfenol A. Jako následná detekční metoda bude použit optimalizovaný in vitro biotest založený na buněčné linii HeLa 9903. Přesný postup upřesní vedoucí dle aktuálního vývoje. Významnou součástí praktické části bude přehledné zpracování získaných výsledků včetně odpovídající interpretace. Závěrem bude provedeno shrnutí kladů a záporů reverzní osmózy jako prekoncentrační metody ve srovnání s běžně používanou extrakcí na tuhou fázi, a to dle zjištěných výsledků v experimentální části. Termíny: Teoretická část: květen roku 2014 – první verze teoretické části, poté průběžně. Praktická část: hrubá verze I – 30.11.2014, hrubá verze II – 28.2.2015, finální verze I – 30.3.2015, poslední kontrola před odevzdáním – 20.4.2015. Doporučená literatura: 1) Výchozím zdrojem bude diplomová práce Kamily Krejčí: Originální využití reverzní osmózy při testování toxicity environmentálních vzorků, 2013, Masarykova univerzita 2) Další literaturou budou vhodné odborné vědecké články z Web of Science, Scopus, Science Direct. Vedoucí bude při výběru vhodné literatury nápomocen.