V roce 2004 se zastupitelé 25 obcí kraje Vysočina vyjádřili pro připojení k Jihomoravskému kraji. Cílem BP je zjistit, zda toto rozhodnutí bylo vyjádřením regionální identity obyvatel, resp. proč se v těchto obcích nedařilo vytvářet regionální identitu Vysočiny. Druhou otázkou výzkumu je jak je toto rozhodnutí hodnoceno s odstupem několika let.
Po metodické stránce bude práce využívat poměrně pestrý komplex metod: analýzu archivních materiálů (místní zpravodaj, zápisy ze zasedání zastupitelstev apod.), hodnocení výsledků voleb do zastupitelstev krajů, kvalitativní výzkum v terénu (především rozhovory s "opinion-makery", popř. dotazníkové šetření).
Návrh osnovy:
1. Cíl práce.
2. Diskuse literatury: stručný přehled literatury o změnách hranic samosprávných regionů.
3. Metodická část: popis zdrojů dat pro vlastní analýzu a použitých metodických postupů (rozhovory se starosty a opinion-makery, místní tisk, zápisy zastupitelstva, dotazníkové šetření, historické mapy aj.).
4. Kontext: přiblížení diskuse o reformě územní veřejné správy v letech 2000-2004, zvláště diskuse o změně krajských hranic. Hlavní aktéři této diskuse v ČR a obou krajích.
5. Události bezprostředně předcházející změně (diskuse v obcích, postoje představitelů městských center).
6. Postoje obyvatel: analýzy výsledků terénního průzkumu.
7. Závěr: shrnutí výsledků.

Doporučená literatura:
Hendl, J. (2005) Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.
Heřmanová, E., Chromý, P. (2009) Kulturní regiony a geografie kultury. Praha: ASPI
Paasi, A. (2003) Region and place: regional identity in question. Progress in Human Geography 27 (4), s. 475-485.