VV České republice říční systémy značně ohroženy četnými antropogenními zásahy, včetně různých typů přímých (např. zkapacitnění koryt Q20) a nepřímých vlivů (např. změny využití land use v povodí), které mění dynamiku proudění vody a plavenin. Vztahy (dis)konektivity určují zdroj, načasování a rychlosti toku vody a sedimentů v povodích a tím i jejich geomorfologickou citlivost na narušení. Většina plánů správy povodí však přehlíží roli (ne)propojení zdrojnic s koryty. Cílem práce je analyzovat příklady z různých prostředí s rozdílnými problémy souvisejícími s přísunem materiálu v době přívalových povodní. Poppl et al. (2020) odhalil, že rozdíly v (dis)konektivitě sedimentu vykazují pro povodí specifickou variabilitu v geomorfologické reakci na narušení. Trvalá (dis)konektivita a poznání historie systému jsou proto zásadní pro dobrou správu povodí. Zadání práce: i) vypracovat podrobnou rešerši problematiky konektivity v povodích v rámci odborných studií zařazených v databázi Web of Science; zaměřit se na území Moravy a Slezska; ii) pracovat s přehledovou databázi přívalových povodní pro Zlínský kraj dle Halásové (2020) a Faturové (2022), případně vybrat jiné lokality významného výskytu; iii) ve vybraných povodích zmapovat konektivitu; iv) provést terénní průzkum a místní šetření v nejohroženějších lokalitách s historickým výskytem přívalových povodní; v) shromáždit všechna dostupná data o rizikových objektech vzhledem k přívalovým povodním v pěti vybraných povodích a na páteřních tocích (informace o příčných objektech na toku, mostech, propustcích apod.); vytvořit GIS vrstvy s informacemi o příčných objektech; vi) v diskusi porovnat vlastní výsledky se studiemi v ČR a ve světě. Literatura: BRIERLEY, G., a kol. (2006): Landscape connectivity: the geographic basis of geomorphic applications. Area, 38 (2), s. 165–174. DOI:10.1111/j.1475-4762.2006.00671. BORSELLI, L., a kol. (2008): Prolegomena to sediment and flow connectivity in the landscape: a GIS and field numerical assessment. Catena, 75 (3), s. 268–277. https://doi.org/10.1016/j.catena.2008.07.006 CAVALLI, M., et al. (2013): Geomorphometric assessment of spatial sediment connectivity in small Alpine catchments. Geomorphology, 188, s. 31–41. https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2012.05.007 COTE, D., a kol. (2009): A new measure of longitudinal connectivity for stream networks. Landscape Ecology, 24, s. 101–113. https://doi.org/10.1007/s10980-008-9283-y FRYIRS, K., a kol. (2007): Buffers, barriers and blankets: The (dis)connectivity of catchment-scale sediment cascades. Catena, 70 (1), s. 49-67. DOI:10.1016/j.catena.2006.07.007 KONDOLF, G. M., a kol. (2006): Process-Based Ecological River Restoration: Visualizing Three-Dimensional Connectivity and Dynamic Vectors to Recover Lost Linkages. Ecology and Society, 11 (2), s. 1-16. DOI:10.5751/ES-01747-110205 POEPPL, R. E., a kol. (2017): A conceptual connectivity framework for understanding geomorphic change in human-impacted fluvial systems. Geomorphology, 277, s. 237-250. DOI:10.1016/j.geomorph.2016.07.033 WOHL, E. (2017): Connectivity in rivers. Progress in Physical Geography, 41 (3), s. 345-362. https://doi.org/10.1177/0309133317714972 WOHL, E., a kol. (2019): Connectivity as an emergent property of geomorphic systems. Earth Surf. Process. Landforms, 44 (1), s. 4–26. DOI:10.1002/esp.4434