Splaveniny jsou často opomíjenou komponentou fungování fluviálního systému, která významně ovlivňuje rovnovážný režim toku. Málo studií je komplexního charakteru a uvažuje o problematice splaveninového režimu toku v kontextu celého povodí. Vztah mezi splaveninami v toku a identifikace jejich zdrojových zón, případně bariér transportu je ale zásadní pro správný manažment. Zároveň je možno doložit velké množství případů, kdy byly na horských tocích zásahy do splaveninového režimu výrazné. Cílem práce je získat poznatky o splaveninách na horním toku Moravice z hlediska jejich donášky, určit zdrojové zóny, jako i překážky v pohybu splavenin. Dále provést terénní průzkum, GIS analýzu a v závěru práce prezentovat geomorfologickou typologii povodí a koryta toku jako bázi pro další studie transportu splavenin; včetně antropogenních bariér pro jejich pohyb.

Zadání práce:

i) vypracovat podrobnou rešerši problematiky v rámci odborných studií zařazených především v databázi Web of Science; popsat jakými metodami lze měřit transport splavenin v horských tocích;

ii) připravit komplexní fyzickogeografickou charakteristiku území; získat dostupná data k srážkovo-odtokovému procesu, stanovit N-leté průtoky v nejbližším závěrovém profilu;

iii) shromáždit všechna dostupná data k manažmentu transportu splavenin od správce toku (informace o příčných objektech na toku, stabilizačních opatřeních v povodí, o objemu odstraněných splavenin a pod.); vytvořit GIS vrstvy s informacemi o příčných objektech se všemi technickými parametry dle správce toku;

vi) provést detailní terénní průzkum koryta toku a celého povodí; zmapovat zdrojové zóny pro splaveniny;

v) realizovat pebble count, zaměřit podélný a příčné profily koryta toku; zpracovat výstupy do podoby relevantních tabulek, grafů a map;

vi) komplexně vyhodnotit a popsat Moravici z hlediska stávajících antopogénních opatření na toku a jejich dopadů na splaveninový režim;

vii) v diskusi porovnat vlastní výsledky se studiemi konektivity splavenin v ČR a ve světě.

Literatura:

BEYLICH, A.A., LAUTE, K. (2014): Combining impact sensor field and laboratory flume measurements with other techniques for studying fluvial bedload transport in steep mountain streams. Geomorphology, 218, s. 72–87. https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2013.09.004.

RICKENMANN, D., ANTONIAZZA, G., WYSS, C.R., FRITSCHI, B., BOSS, S. (2017): Bedload transport monitoring with acoustic sensors in the Swiss Albula mountain river. Proceedings of the International Association of Hydrological Sciences, 375, s. 5–10. doi: 10.5194/piahs-375-5-2017.

RICKENMANN, D., TUROWSKI, J.M., FRITSCHI, B., KLAIBER, A., LUDWIG, A. (2012): Bedload transport measurements at the Erlenbach stream with geophones and automated basket samplers. Earth Surface Processes and Landforms, 37, č.9, s.1000–1011. https://doi.org/10.1002/esp.3225.

RICKENMANN, D., TUROWSKI, J.M., FRITSCHI, B., WYSS, C., LARONNE, J., BARZILAI, R., REID, I., KREISLER, A., AIGNER, J., SEITZ, H., HABERSACK, H. (2014): Bed load transport measurements with impact plate geophones: Comparison of sensor calibration at different gravel bed streams. Earth Surface Processes and Landforms, 39, č.7, s. 928–942. https://doi.org/10.1002/esp.3499.

SCHNEIDER, J.M., TUROWSKI, J.M., RICKENMANN, D., HEGGLIN, R., ARRIGO, S., MAO, L., KIRCHNER, J.W. (2014): Scaling relationships between bed load volumes, transport distances, and stream power in steep mountain channels. Journal of Geophysical Research: Earth Surface, 119, č. 3, s. 533–549. https://doi.org/10.1002/2013JF002874.