Stále častější výskyt intenzivních období sucha zaznamenaný v posledních dvou desetiletích výrazně zvyšuje nároky na udržitelnou zemědělskou produkci, protože většina v současnosti využívaných moderních kultivarů plodin vykazuje nízkou odolnost vůči suchu. Původní plané druhy, ze kterých byly zemědělsky využívané kultivary plodin vyšlechtěny, často vykazují některé znaky související s jejich potenciálně vyšší odolností vůči stresu suchem. Ačkoliv je zavádění takových znaků do populace hospodářsky využívaných plodin velmi žádoucí, znalost těchto znaků je i přes pokračující výzkum neucelená a pro mnohé druhy stále povrchní. Hlavním cílem této práce je shrnutí známých informací o rozdílech mezi planými druhy a příbuznými moderními kultivary hospodářsky významných rostlin z různých skupin (např. ovocné stromy, obiloviny, olejniny, zelenina). Práce se primárně zaměří na fyziologické a strukturně-funkční znaky, které mají vliv na hospodaření s vodou (příjem vody kořeny, dálkový transport v xylému, průduchová regulace), ale také využívání zásobních či ochranných látek (sacharidy, dehydriny).