Tato práce se zaměřuje na vztah majority k romské menšině v České republice v teoretické perspektivě. Zachycuje situaci etnického napětí a konfliktů mezi těmito dvěma skupinami, pramenící z přetrvávajícího etnocentrického zaměření většinového obyvatelstva a z vykonstruovaných představ a stereotypů o romské menšině, které se ve společnosti již legitimizovaly jako pravá povaha sociální reality. Hlavním úkolem práce je nastínit dopady těchto představ na vzájemné vztahy a interakce, zjistit zdali a jak je ovlivňují a jaký podíl má na těchto vztazích právě sociální konstrukce reality. První část bude věnována analýze vztahu majority k Romům v ČR opírající se o výzkumy EVS, dále etnocentrismu, předsudkům a stereotypům, na jejichž základě dochází ke stigmatizaci Romů, jejich omezenému přístupu ke všem druhům kapitálu a v důsledku k sociálnímu vyloučení. Sociální distance majority vůči Romům dále vede k jejich segregaci a tvorbě romských komunit - ghett, ve kterých se tvoří příhodné podmínky pro sociálně-patologické chování a vznik kultury chudoby. V závěru bude pozornost věnována také možnostem integrace Romů a tudíž zlepšení vzájemných vztahů s majoritou při stávajících sociálních strukturách ve společnosti.