V posledních několika letech je Evropa dějištěm měnící se bezpečnostní situace. Ta se dotkla rovněž Skandinávie. Jednotlivé státy, a konkrétně jejich vojenské složky, se na tuto situaci snaží reagovat v rámci změn své povahy a struktury. Tyto změny probíhají na několika úrovních a v určitých časových rámcích, které je možné označit za transformační fáze. Cílem této práce je zjistit, jaké konkrétní změny probíhají u vojenských složek jednotlivých skandinávských států a nakolik se vzájemně shodují či liší. Oblasti představení a srovnání představují organizační změny postmoderního vojenství a konkrétně zpracování této problematiky Charlesem Moskosem.