Tato diplomová práce má za cíl analyzovat možnosti Finanční správy České republiky jako poškozeného v trestním řízení. V úvodu práce autorka vymezí přesný obsah práce, zejména problémy, kterým se v rámci tématu bude věnovat, a rovněž metodologický postup jejího zpracování. Stať práce bude začínat teoretickou části, v níž autorka stručně vysvětlí v rozsahu nezbytně nutném pro potřeby práce pojmy trestního řízení, adhezního řízení, Finanční správy České republiky včetně její způsobilosti být subjektem trestního řízení), nároku uplatnitelného v adhezním řízení atd. a zasadí je do potřebného teoretického kontextu. Následně představí současný stav poznání k možnostem Finanční správy České republiky (resp. České republiky – příslušné organizační složky Finanční správy České republiky) být poškozeným v trestním řízení a uplatnit nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy či na vydání bezdůvodného obohacení (tj. shrne dosavadní doktrinální i judikaturní přístup). Zaměří se především na to, které nároky a za jakých podmínek může vůbec finanční správa v adhezním řízení uplatňovat, které jsou naopak z adhezního řízení vyloučeny a proč. V další části se autorka bude věnovat třem dílčím oblastem, a to vlastní analýze problému (ne)uplatnitelnosti nároků finanční správy v adhezním řízení a dosavadních přístupů k němu, dále analýze praktického postupu při uplatňování nároku v adhezním řízení finanční správou a rozhodování o něm včetně jeho vymáhání, a konečně i specifikům uplatnění nároku v adhezním řízení finanční správou při uplatnění tzv. odklonů v trestním řízení. Ke každé z těchto tří oblastí rovněž autorka zaujme kvalifikovaná stanoviska. Kvalifikované stanovisko je výsledkem znalosti dosavadního stavu poznání k danému problému co do teoretických zdrojů (zejména odborná literatura, statistická data, jsou-li dostupná atd.) i přístupu aplikační praxe (judikatura), pochopení teoretických souvislostí daného právního problému, dostatečné reflexe slabin a předností dosavadních řešení, o něž se opírá vlastní úvaha o optimálním řešení, která je náležitě a podrobně odůvodněna. V poslední části stati autorka shrne odborné výstupy své práce a učiní na jejich základě konkrétně formulovaná doporučení de lege ferenda či de lege aplicata. Práci bude uzavírat závěr, v němž autorka stručně shrne obsah své práce a naplnění jejích cílů, odůvodní případné odchylky od zadání či úvodu práce a identifikuje náměty na další bádání v dané oblasti, jež by na její práci mohlo navázat. Autorka práci vyhotoví samostatně a průběžně ji dle potřeby bude konzultovat s vedoucím. Nedílnou součástí práce je i vyhledání, filtrace a vyhodnocení potřebných informačních zdrojů a syntéza poznatků z nich nabytých ve vlastním textu práce. Vyjde přitom z aktuální právní úpravy, dostupných odborných literárních pramenů a rozhodovací praxe. Obohatí-li to práci, vyjde autorka rovněž z dostupných zahraničních pramenů. Těžiště práce nebude spočívat v deskripci, ale v kritické analýze. Do 31. 10. 2022 autorka předloží osnovu práce se základním rozvržením jednotlivých kapitol, jakož i průběžný seznam pramenů, z nichž bude vycházet. Pokud autorka bude plánovat odevzdání práce v období jaro 2023, pak do 20. 12. 2022 předloží vedoucímu práce úvod a jednu již hotovou ucelenou kapitolu. Do 25. 2. 2023 pak v takovém případě předloží vedoucímu práce koncept své diplomové práce, jejíž konečnou verzi se zapracováním případných připomínek odevzdá do 31. 3. 2023. Plánuje-li autorka odevzdat práci později, harmonogram se úměrně tomu posouvá.