Silicit je surovina, která byla člověkem využívána především v paleolitu a po velkou část neolitu pro výrobu štípané industrie. V tomto spektru se objevují horniny proterozoického až terciérního stáří. Silicitové nástroje byly i předmětem obchodu a s ním spojeného transportu. Znalost provenience těchto artefaktů je důležitá pro archeologický výzkum. Suroviny silicitových artefaktů jsou určovány především nedestruktivně pomocí mikroskopického studia ve vodní imerzi. Tento způsob identifikace vyžaduje značnou praxi a je problematický v případě podobných materiálů bez signifikantních znaků. Bakalářská práce bude zaměřena na ověření možnosti aplikace identifikace velikosti koherentních domén (krystalitů) křemene pomocí práškové rtg-difraktometrie jako nástroje určování provenience vybraných vzorků silicitů a silicitových artefaktů. V rešeršní části se studentka zaměří především na následující body: – petrografický popis silicitů s aspektem na materiály střední Evropy (na základě publikovaných údajů) – popis metod a postupů, pomocí nichž je možné identifikovat velikost koherentích domén krystalických materiálů – rešerše základních publikací týkajících se mineralogicko-petrografických provenienčních studií silicitových artefaktů V praktické části bakalářské práce budou dvě řady vzorků: 1. Silicitové suroviny odebrané in-situ – analýzy budou provedeny na prášcích nebo na leštěných destičkách 2. Originální artefakty vyrobené z těchto surovin (ad 1.) – analýzy budou provedeny na leštěných plochách se snahou o minimální poškození artefaktu Velikost krystalitů křemene bude nezávisle stanovena pomocí Scherrerovy rovnice, Rietveldovou metodou a pomocí Williamson-Hallových grafů. Výsledky těchto metod budou navzájem srovnány a případné rozdíly budou zdůvodněny. Dále bude provedeno stanovení fázového složení studovaných vzorků. V případě, že výsledky budou použitelné v praxi, bude navržena metodika, která bude zahrnovat přípravu vzorku s aspektem na minimální destruktivnost, nastavení práškového rtg-difraktometru, postup zpracování difrakčních dat a doporučení kombinace této metodiky s dalšími analytickými postupy. Budou vysloveny předpoklady, za jejichž splnění je vhodné tento přístup v rámci provenienčních studií používat, a kdy naopak ne. Práce bude vypracovaná ve slovenském jazyce.