Jedním z úkolů muzea je zpřístupňovat předměty a příběhy vážící se k dané společnosti, zpracovávat je a prezentovat v potřebném kontextu. Návštěvníci je tak mohou nejen poznávat, ale za pomoci muzeí nalézat jejich paměťovou kulturní hodnotu a díky tomu získávat prostor pro identifikaci s kulturními hodnotami společnosti, které jsou v těchto sbírkových předmětech předkládány. Diplomová práce se zaměřuje na specifický druh sbírkového předmětu – vzpomínky pamětníků – a zkoumá roli orální historie jako nástroje muzeí při utváření kolektivní paměti. Cílem této práce je analyzovat, jak muzea české společnosti pracují s metodou orální historie a jakým způsobem tento proces přispívá k muzealizaci a komunikaci kulturního dědictví.