OSNOVA PROJEKTU 1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů Emigrace z českých zemích je velice rozsáhlá. V letech 1948-1989 opustilo Československo až půl milionu lidí. V tomto období proběhly dvě hlavní emigrační vlny. První proběhla v únoru 1948 po komunistickém převratu, ta bývá také nazývaná jako poúnorová emigrační vlna a druhá, v srpnu 1968, kdy vojáci Varšavské smlouvy vstoupili na naše území. V době emigračních vln dochází do exilu mnoho osobností ze světa umění. Jejich odchod způsobil ztrátu naší kultuře. V práci se na několik známých umělců zaměříme, pokusíme se poodhalit životní situaci a činnost umělců z těchto odvětví – hudby, filmu a výtvarného umění. 2.Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání Emigrace z Československa v letech 1948–1989 je velice složitá a problémová. Je to způsobeno tím, že v tomto období byl zájem o motivy a důvody k emigraci utlumen. V některém časovém úseku bylo zcela nemožné o tomto problému publikovat. Hlavní příčinou byla naprostá kontrola komunistické vlády v Československu, která zasahovala i do soukromí občanů. Individualita a svoboda lidí byla popřena, všichni se museli řídit příkazy komunistické moci. Jeden z nejdůležitějších autorů, který se zabývá emigrací, je Jožka Pejskar a jeho kniha Poslední pocta. Jsou zde zpracovány informace o zemřelých emigrantech v letech 1948-1994. Druhá emigrační vlna tedy není dostatečně zpracována, jelikož emigranti žili déle než do roku 1994. K druhé emigrační vlně je nejdůležitějším pramenem kniha Emmy Jarošové – Mezi starou a novou vlastí. Emigrací se také zabýval Pavel Tigrid, který zveřejnil své názory v knize Politická emigrace v atomovém věku. Dále se problémem emigrace zabývali Jan Filípek v knize Odlesky dějin československého exilu a Bořivoj Čelakovský v knize Uprchlíci „po vítězném únoru“. Z encyklopedie Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století potom získáváme podrobnější informace k jednotlivým exulantům 3. Cíl práce Hlavním úkolem bude objasnit události, které přiměly umělce emigrovat z Československa do zahraničí. Dále popsat emigrační vlny a srovnání těchto dvou emigračních vln z hlediska cílových zemích, činnosti v exilu, postoje čs. vlády k nim. 4. Pracovní postup První fází byl sběr dat. Metody sběru dat byly postaveny na hledání, shromáždění potenciálně relevantního zdroje informací. Následuje kritická fáze, kdy probíhá selekce literatury a pramenů, které jsme nasbírali. Obě tyto fáze se ale vzájemně doplňují a prolínají. V průběhu zpracování práce použijeme metody zpracování dat a interpretace dat. 5. Organizační, materiální a finanční zabezpečení práce Zásadním krokem je shromáždění literatury, ze které poté vybíráme texty, které využijeme v prvé řadě, texty, které využijeme jen okrajově a texty, které můžeme po ohledání vyřadit. Po shromáždění literatury á pramenů je možné na práci začít pracovat. Budeme rozebírat data a postupně skládat dohromady až se dostaneme k výslednému textu. 6. Předpokládané využití výsledků Problém emigrace není dostatečně studován a ani teď se mu nevěnuje dostatečná pozornost. Výsledek mé práce může sloužit jako stručné shrnutí historických událostí v Československu v letech 1948–1989. V práci poukazujeme na zásadní umělce československého exilu, kteří pevně věřili, že se jednou vrátí do rodné vlasti.