Schopnost uvědomit si nebezpečí a správně na ně zareagovat je klíčová pro přežití a příliš nezáleží na tom, zda se jedná o ohrožení jiným organismem, nebo o změnu v prostředí, například způsobenou teplotou. Zatímco živočich může velkou část těchto problémů řešit únikem, rostlina je v možnostech pohybu značně limitována a bylo proto nezbytné, aby si vytvořila velmi sofistikovanou obranu, která jí umožňuje včas přizpůsobit růst a přežít mnohdy i v extrémních podmínkách. Molekulární podstata těchto dějů je stále z velké části neznámá, ale již dnes je patrné, jak velký přínos by její objasnění mělo například pro zemědělství.

Základem teoretické části bakalářské práce bude literární přehled o vnímání teplotního stresu v rostlinách a možnostech využití metod moderní proteomiky při odhalování molekulárních mechanismů tohoto děje.

Praktická část bakalářské práce bude zaměřena na metody 2D elektroforézy: kultivace rostlinného materiálu, příprava vzorku, metody frakcionace a obohacování proteomu, barvení proteinu v gelu, analýza obrazu, příprava vzorku k identifikaci. Součástí bude i seznámení s proteomickými databázemi a možnosti zpracování dat z hmotové spektrometrie.

Doporučená literatura:

Westermeier, R., Naven, T. (2002) Proteomics in Practice: A Laboratory Manual of Proteome Analysis. Wiley-VCH Verlag

Ahmed, H. (2005) Principles and reactions of protein extraction and purification, and characterization. CRC Press LLC, New York, USA.

Peck, S., C. (2005) Update on Proteomics in Arabidopsis. Where Do We Go From Here? Plant Physiol., 138, 591-599.

Penfield S. 2008. Temperature perception and signal transduction in plants. New Phytologist 179, 615-628.

Černý M, Dyčka F, Bobáľová J, Brzobohatý B. (2010) Early cytokinin response proteins and phosphoproteins of Arabidopsis thaliana identified by proteome and phosphoproteome profiling. Journal of Experimental Botany (doi:10.1093/jxb/erq322)