Bakteriální druhy rodu Staphylococcus jsou známé jako významné lidské a zvířecí patogeny, které mohou způsobit řadu závažných onemocnění. Značný pokrok v léčbě těchto onemocnění znamenalo zavedení penicilinu do klinické praxe začátkem čtyřicátých let dvacátého století. Již ale v roce 1942, rok poté, co byl penicilin poprvé aplikován pacientovi, se objevily kmeny Staphylococcus aureus rezistentní k tomuto na tehdejší dobu zázračnému léčivu. Stejná situace se opakovala během jednoho roku po zavedení semisyntetického penicilinového antibiotika meticilinu v roce 1960, kdy v roce 1961 byly popsány kmeny S. aureus rezistentní k meticilinu (MRSA). V současné době se v důsledku vysoké spotřeby glykopeptidových antibiotik objevují kmeny MRSA rezistentní k vankomycinu (VRSA), které představují nové nebezpečí. Narůstající výskyt multirezistentních kmenů stafylokoků vedl a vede k vývoji nových antimikrobních léčiv. Práce bude zaměřena na přehled antistafylokokových antibiotik, včetně některých nejnovějších léčiv, klinicky testovaných nebo teprve vyvíjených. V práci budou také vysvětleny základní pojmy z oblasti farmakologie antibiotik.