Zásady pro vypracování:
V teoretické části budou na základě literární rešerše dostupné zahraniční i české literatury popsány rozdílné manipulace člověka se zvířecími těly a budou charakterizovány projevy těchto aktivit na kostech. Současně s tím budou zdokumentovány dostupné metodiky umožňující výzkum lidských zásahů na kostech, dále doplněny o stručnou historii a přehled vybraných výzkumů, zabývajících se tímto tématem.
V praktické části práce navrhne a zrealizuje experiment na ověření podobnosti i rozdílnosti stop, které na kostech mohou zanechat vybrané kamenné a kovové artefakty během manipulace se zvířecími těly. Získaná data budou následně porovnána se sledy na vybraném archeozoologickém materiálu, pocházejícím z oblasti středního Podyjí z období eneolit, doba bronzová, a případně dalších vhodných období, který pochází z výzkumů realizovaných detašovaným pracovištěm Archeologického ústavu AVČR Brno v Dolních Dunajovicích.
Na základě archeozoologické analýzy vybraného materiálu si práce klade za cíl zdokumentovat manipulace člověka se zvířecími těly. Hlavním cílem pak je pokusit se porovnat bourací a stahovací postupy v odlišných archeologických kulturách se zaměřením na sledy, které po sobě mohou zanechat kamenné či kovové artefakty. Pokud se podaří prokázat, že se stopy po těchto artefaktech liší, pokusí se práce sledovat stopy procesu substituce kamenných nástrojů kovovými a jejich použití v každodenním životě lidí v daných prehistorických etapách.

Doporučená forma:
Diplomová práce bude vypracována v jazyce slovenském s využitím počítače a textového editoru. Zdroje budou citovány dle úzu v oboru obvyklém. Doporučený rozsah práce je 100-150 stran (může však být menší či větší v závislosti na potřebách daného tématu). Práce bude obsahovat vhodné tabulkové a grafické přílohy. Práce bude odevzdána v elektronické formě a v tištěné formě v knižní vazbě v počtu 2 kopií.

Seznam základní odborné literatury: 1.Blumenschine, R. J., Marean, C. W., Capaldo, S. D. (1996): Blind tests of inter-analyst correspondence and accuracy in the identification of cut marks, percussion marks, and carnivore tooth marks on bone surfaces. Journal of Archaeological Science 23, 493-507.
2.Conati Barbaro, C., Cristiani, E., Lemorini, C. (2010): The lithic perspective: Reading copper age societies by means of techno-functional approach. Human evolution 25 (1-2), 143-154.
3.Greenfield, H. J. (1999): The origins of metallurgy: distinguishing stone from metal cut-marks on bones from archaeological sites. Journal of Archaeological Science 26, 797-808.
4.Greenfield, H. J. (2002): The origins of metallurgy - A zooarchaeological perspective. In: Harrison, R., Gillespie, M., eds., Eureka: The archaeology of innovation & science –Proceedings of the 29th annual Chacmool conference of the Archaeological Association of the University of Calgary. Calgary: Alberta, 430-448.
5. Lyman, R. L., (1994): Vertebrate taphonomy. Cambridge Manuals in Archaeology. Cambridge: Cambridge University Press.
6. Reitz, E. J., Wing, E. S. (2008): Zooarchaeology. Cambridge Manuals in Archaeology. Cambridge: Cambridge University Press.
7. Stuchlík, S. et al. (2002): Oblast vodního díla Nové mlýny od pravěku do středověku. Brno: Archeologický ústav AV ČR.
Datum zadání práce: únor 2015 Termín odevzdání práce: duben 2016
V Brně dne: 13. 2. 2015 L. S.