ostliny chmele jsou velmi odlišné od jiných zemědělských plodin z pohledu transportu a využití vody. Stonky až dvanáct metrů dlouhé s velkou listovou plochou mají poměrně malé množstvím cévních svazků s obrovskou vodivou kapacitou. Přesné informace o vztazích mezi stukturou funkcí těchto rostlin však stále ve světové literatuře chybí. Cílem této práce bude získání některých důležitých poznatků z morfologie, anatomie a fyziologie nadzemních částí rostlin chmele. Práce bude zahrnovat jak shrnutí některých poznatků z literatury tak i praktická měření v terénu i v laboratoři. Zejména bude analyzována anatomie vodivých pletiv stonku, řapíků listů, také morfologie a anatomie listových čepelí. Dále budou zjištěny vztahy mezi maximální vodivou kapacitou stonku, skutečnou rychlostí transpirace a listovou plochou rostliny.