Bylo prokázáno, že kinázová aktivita proteinu kasein kináza 1 (CK1) alfa je nezbytná pro přežití leukemických buněk, včetně leukemických kmenových buněk, ze kterých vzniká akutní myeloidní leukemii (AML). Tato serin-threoninová kináza působí v mnoha buněčných signalizacích, včetně např. drah Wnt nebo p53, buněčného cyklu, autofagie nebo procesů EMT. Nedávné CRISPR/Cas9 a shRNA screeny ukázaly, že aktivita CK1 alfa je klíčová pro přežití mnoha typů buněk, včetně těch nádorových napříč mnoha typy nádorů. Z těchto důvodů se CK1 alfa stala zajímavým terapeutickým cílem, především u AML a myelodysplastického syndromu, u nichž bylo popsáno, že vývoj onemocnění přímo závisí na aktivitě CK1 alfa. Omezená dostupnost selektivních a dostatečně účinných inhibitorů však činí z vývoje léčby cílené na CK1 alfa poměrně obtížný úkol. Nedávno byla popsána řada sloučenin odbourávajících CK1 alfa, které otevřely nové cesty takové cílené terapie a objevují se nové inhibitory s vyšší účinností a selektivitou. Diplomová práce se bude zabývat popisem důsledků zablokování aktivity CK1 alfa v buňkách AML, včetně rozdílu mezi účinky selektivní inhibice CK1 oproti její degradaci. Součástí studie bude také zkoumání citlivosti podskupin pacientů s AML vůči inhibici CK1 a hledání specifických markerů, které by mohly naznačit, kteří pacienti mohou mít z cílené léčby CK1 největší prospěch. Bude zahrnuta analýza interakce s terapeutiky užívanými pro léčbu AML a citlivost refrakterních pacientů/pacientů po relapsu. Studie bude využívat výběr imortalizovaných buněčných linií odvozených od AML, včetně modifikovaných buněčných linií (CRISPR/Cas9) a primárních vzorků AML a bude založena na sérii metod, které umožňují popis fenotypu buněk AML (např. spektrální průtoková cytometrie) a jejich odpovědi na léčbu (např. test WST8/Cell Titer Glow, western blotting, qPCR, sekvenování NGS).