Původní louky v jihozápadní části Bílých Karpat patří k druhově nejbohatším ekosystémům světa. Zatímco řada studií se zabývala vlivem lokálních půdních podmínek (vlhkost, pH, živinové limitace) a holocenní historie na utváření této bohatosti, žádná cíleně zaměřená práce netestovala vliv soliterních stromů. Druhově nejbohatší louky se vyznačují hojným výskytem soliterních stromů, zejména dubů, které mohou ovlivňovat druhové složení luk opadem, zastíněním nebo kompeticí o vodu. Neví se, nakolik může jejich současný úbytek ovlivnit druhové složení luk do budoucna. Cílem diplomové práce je přinést vegetační data (plocha 1 m2) z transektů vedených třemi vybranými lokalitami s rozptýlenými stromy tak, aby se podél transektu nelineárně měnila vzdálenost od sliterních stromů a aby rozložení vzdáleností od stromů bylo co nejvíc uniformní. Studentka zapíše vegetační snímky a změří základní parametry prostředí: vzdálenost od stromu, množství různých typů opadu (v době zápisu a na podzim/jaře), vlhkost v suchém období, zápoj (pokryvnost korun nad snimkem, hemisférická fotografie), reliéf a vlhkostní a světelné podmínky pomocí obsahu izotopů uhlíku a kyslíku v biomase Filipendula vulgaris a Brachypodium pinnatum. Výsledky bude analyzovat jednorozměrnými i mnohorozměrnými statistickými a numerickými metodami. Primární data (snímky a data o prostředí) budou prezentovány v tabulkách a uloženy do fytocenologické databáze.