V současné době již existuje rozsáhlé množství výzkumů, které mapují vztah délky (resp. počtu odpověďových možností) Likertovy škály na psychometrické vlastnosti dotazníku (položková analýza, reliabilita, v menším procentu případů také kriteriální nebo faktorová validita). Ačkoliv z jednotlivých studií často vyplývají nekonzistentní a protichůdné výsledky, převládá názor, že s rostoucí délkou Likertovy škály roste i reliabilita daného dotazníku, protože delší škála má potenciál poskytnout více informací. Většina výzkumů zkoumající vztah délky na psychometrické vlastnosti dotazníku ale byla provedena mezisubjektovým designem, a výsledky tak mohly být zkresleny odpověďovým stylem respondenta.

Současně málo studií ale reflektuje elementární předpoklad Likertových škál – schopnost respondenta vnímat vzdálenosti mezi jednotlivými kategoriemi Likertovy škály rovnoměrně, a to nezávisle na počtu kategorií. Tématu se jako jedni z prvních věnují např. Wakita et al. (2012), kteří za tímto účelem zavádí pojem „psychologická vzdálenost“, tedy rozdíl mezi „dotazníkovou“ hodnotou daného bodu a odhadnuté hodnoty kategorie na základě IRT modelování.

Navrhovaná práce si klade za cíl:

1. Poskytnout přehled dosavadních poznatků o tématu.
2. Na vnitrosubjektovém designu ověřit vliv délky Likertovy škály na psychometrické vlastnosti dotazníků.
3. Na vnitrosubjektovém designu ověřit vliv délky Likertovy škály na "psychologickou vzdálenost" mezi kategoriemi.