Systematickému výzkumu šlépějí permokarboných tetrapodů nebyla v České republice dosud věnována zvláštní pozornost. Fosilní záznam v podobě stop však může zásadně rozšířit naše dosavadní poznatky o biodiverzitě raných čtvernožců v boskovické brázdě a její vývoj v prostoru a čase. Zejména v případě suchozemských amniot je kosterní materiál v permokarbonských pánvích ČR velmi vzácný. Studium stop však umožňuje identifikovat i skupiny tetrapodů, jež dosud nejsou známy na základě fyzických pozůstatků. Cílem této práce je zpracování historických i současných sběrů tetrapodích šlépějí nalezených na permokarbonských lokalitách boskovické brázdy (Zastávka, Rosice, Zbýšov, Lubě, Neslovice, aj.) a jejich systematické zařazení na základě anatomicky podmíněné morfologie stop a tras. Taxonomické studium, doplněné o výzkum funkční morfologie, bude v úzké návaznosti na biostratigrafické, biofaciální, paleoekologické a paleoenvironmetální interpretace vybraných sedimentárních profilů. Biostratigrafické zařazení bude korelováno s ostatními evropskými pánvemi s dobře známým záznamem stop tetrapodů, především z Německa (pánve durynská, sársko-naheská a vnitrosudetská). Postup prací: 1. Historický přehled paleoichnologických výzkumů permokarbonských tetrapodů na území České republiky se zvláštním zaměřením na boskovickou brázdu; 2. Dosavadní poznatky v paleoichnologickém výzkumu permokarbonských tetrapodů; 3. Revize starších a studium nových nálezů stop tetrapodů z permokarbonu boskovické brázdy; 4. Litologický a biostratigrafický výzkum vybraných profilů boskovické brázdy; 5. Diskuse – interpretace výsledků; 6. Závěry. Použitá metodika: morfometrické zpracování stop, případné využití 3D fotogrammetrie pro detailní zhodnocení reliéfu, hloubky, tvaru a rozměru stopy za účelem funkčně-anatomických interpretací. Interpretace prostředí na základě litologie a ichnospolečenstev na daných lokalitách. Práce bude financována z prostředků školitele (HČ-8016 – Výzkum fosilních obratlovců z lomu Mokrá u Brna)