Úkolem práce je charakterizovat fenomén expoziční lesostepi v jihovýchodní části střední Evropy z vegetačního a krajinného hlediska. Obě hlediska vyžadují využití různých dat a různé metodické přístupy, proto bude práce dělena na dvě části. Součástí práce by měl také být rešeršní přehled vývoje chápání lesostepí jakožto přirozené součásti holocenní středoevropské krajiny. Cílem první části je popsat vegetační strukturu expoziční lesostepi ve střední Evropě. Tato část bude vycházet z originálních terénních dat. Budou vybrány vhodné lokality se zachovalou lesostepní strukturou a s přítomností reliktních xerotermních druhů rostlin. Na těchto místech budou rozlišeny (polo)přirozené lesostepní biotopy a ty budou vzorkovány fytocenologickou metodikou na plochách o velikosti 10 x 10 m2. Na vzniklém datovém souboru budou provedeny analýzy druhového složení, zejména zaměřené na distribuci lokálního druhového bohatství v lesostepní krajině. Analýzy a jejich interpretace budou prováděny se zohledněním geologického podloží jednotlivých lokalit. Cílem druhé části je charakterizovat environmentální faktory ovlivňující výskyt expoziční lesostepi a vytvořit mapy ukazující vhodnost prostředí pro vznik azonálních stepí v lesní krajině. Tato část bude vycházet převážně z veřejně dostupných dat a terénního pozorování. Výskyty azonálních stepí se zachovalou krajinou strukturou budou využity pro vytvoření modelu, podloženého prediktory charakterizující mikroklimatické faktory (především sklon svahu a jeho expozice) a půdní vlastnosti (např. pH půd, obsah vápníku v půdě nebo geologické mapy). Výsledná mapa bude následně interpretována skrze současný krajinný pokryv a extenzivní terénní průzkum.

• Erdős L., Ambarl D., Anenkhonov O. A., Bátori Z., Cserhalmi D., Kiss M., Kröel-Dulay G., Liu H., Magnes M., Molnár Z., Naqinezhad A., Semenishchenkov Y. A., Tölgyesi C., & Török P. (2018): The edge of two worlds: A new review and synthesis on Eurasian forest-steppes. – Appl. Veg. Sci. 21: 345–362.
• Grandmann R. (1933): Die Steppenheidetheorie. – Geogr. Z. 39: 265–278.
• Guisan A., Thuiller W., & Zimmermann N. E. (2017): Habitat Suitability and Distribution Models: with Applications in R. Cambridge University Press.
• Hais M., Chytrý M., & Horsák M. (2016): Exposure-related forest-steppe: A diverse landscape type determined by topography and climate. – J. Arid Environ. 135: 75–84.
• Pokorný P. (2011): Neklidné časy. – Dokořán, Vimperk. pp. 370.
• Pokorný P., Chytrý M., Juřičková L., Sádlo J., Novák J., & Ložek V. (2015): Mid-Holocene bottleneck for central European dry grasslands: Did steppe survive the forest optimum in northern Bohemia, Czech Republic? – Holocene 25: 716–726.
• Sádlo J. (2006): Stepní otázka a historická interpretace nelesní vegetace suchých biotopů v České republice. – In: Kolbek J. & Valachovič M., eds, Xerotermní vegetace středoevropského prostoru, Změny ve vegetaci, Bull. SBS, Suppl. 2: 117–126.