Lesostepní krajina je tvořena komplexní mozaikou lesa a bezlesí. Zatímco ještě nedávno bylo o lesostepi uvažováno jen jako o přechodu stepního a lesního biomu, v některých současných studiích jsou lesostepi rozeznávané jako samostatný biom. Lesostepní biom se s drobnými přerušeními rozprostírá od východní Sibiře až do střední Evropy, kde jeho západní okraj představuje zejména Panonská pánev. V celém svém areálu je tvořen dvěma typy lesostepí, nížinnými a expozičními. Ve středoevropské krajině, s mnoha tisíciletí trvajícím lidským vlivem na přírodu, se dochoval převážně druhý typ, na který bude také zaměřena bakalářská práce studenta. Úvodní literární rešerše by měla zahrnovat stručný přehled základních názorů na přítomnost a rozsah lesostepí ve střední Evropě a popis vybraných modelových lokalit s výskytem významných lesostepních druhů a vegetačních fenoménů indikujících dlouhodobou kontinuitu bezlesí. Praktická část bude spočívat zejména ve vegetační charakteristice vybraných lesostepních lokalit s výskytem stepních druhů. Student navštíví několik lokalit v severní Panonii, na kterých zdokumentuje vegetační zonaci dle jednotné metodiky. Na transektu napříč lokalitou zapíše fytocenologické snímky (o velikosti 2,5 x 4 m) zachycující jednotlivé vegetační typy, včetně navazující lesní vegetace. Bude odhadnuta celková pokryvnost každého vegetačního patra a dále pokryvnosti jednotlivých druhů cévnatých rostlin v Braun-Blanquetově stupnici. Zvláštní pozornost bude věnována přítomnosti dřevin, jejichž výskyt bude student zaznamenávat podél celého transektu, protože mohou indikovat sukcesní změny na světlině. Dřeviny budou navíc rozděleny do třech kategorií podle tloušťky kmene. V každém snímku bude odebrán půdní vzorek pro stanovení pH, zjištěn sklon a orientace svahu a souřadnice pomocí GPS přístroje. Vzhledem k náročnost práce by mělo být zdokumentováno 5 až 10 světlin pro pilotní analýzy. Fytocenologické snímky budou přepsány do programu Turboveg a dále analyzovány v dalších programech (např. Juice, R). Každá lokalita bude charakterizována přehledem rozlišených vegetačních typů a jejich zonací. Dále bude podrobněji analyzováno a charakterizováno zastoupení dřevin a jejich kategorií na celém transektu s ohledem na indikaci možných sukcesní změn. Zvláštní pozornost bude věnována případným vegetačním odlišnostem mezi lokalitami na měkkých sedimentech (např. spraš) a na skalních horninách. Výsledky budou diskutovány a zasazeny do kontextu současných znalostí o středoevropské expoziční lesostepi.