Existence mikrobiálních společenstev umožňuje v přírodě fungování řady komplikovaných procesů jako je čištění vody, trávení potravy, degradace toxických látek nebo mineralizace živočišné a rostlinné biomasy. Díky rozdělení částí úkolu a metabolické zátěže mezi jednotlivé členy je konsorcium schopno daný proces zvládnout zpravidla efektivněji než jeden mikroorganismus. Moderními metodami genetického inženýrství a syntetické biologie jsou dnes připravována i umělá jednodruhová nebo vícedruhová mikrobiální společenstva. Předpokládá se, že budou schopna katalyzovat náročné biodegradační nebo biosyntetické reakce v mnohdy stresujících podmínkách velkoobjemových biotechnologických procesů lépe než jednotlivé rekombinantní buněčné továrny. Značná pozornost je věnována konstrukci syntetických konzorcií pro biotechnologické zpracování a zužitkování abundantních a potenciálně levných substrátů (mono- oligo- a polysacharidů, aromatických látek, organických kyselin), které je možno získat řízeným rozkladem odpadní rostlinné biomasy. Úkolem studenta/studentky bude připravit literární rešerši, která shrne recentní studie věnované této problematice, kriticky posoudí výhody a nevýhody aplikace syntetických konsorcií v biotechnologiích a naznačí možný další vývoj v této oblasti.