Jednotlivé mikroorganismy v živé přírodě nepřežívají samostatně, ale fungují v rámci konsorcií – komunit menšího či většího počtu druhů, které jsou propojeny často velmi složitými sítěmi vzájemných interakcí. Mikrobiální konsorcia mají zásadní roli v řadě důležitých přírodních procesů a nezanedbatelný je i jejich potenciál pro moderní biotechnologie. Proto se stále častěji i ve vědecké literatuře či v patentových přihláškách setkáváme s popisy přípravy takzvaných syntetických mikrobiálních konsorcií, která jsou jako zjednodušené obdoby svých přírodních protějšků využívána k základnímu výzkumu či v biotechnologických aplikacích. Jednou ze zásadních výzev při aplikaci syntetických komunit mikroorganismů je jejich stabilita v čase. Povětšinou nízká stabilita syntetických konsorcií reflektuje naše omezené chápání komplexnosti vztahů uvnitř přirozených komunit. Úkolem studentky bude připravit literární rešerši, která (i) nastíní faktory, které ovlivňují dlouhodobou stabilitu mikrobiálních konsorcií, (ii) shrne doposud publikované přístupy a nástroje pro konstrukci syntetických mikrobiálních konsorcií, především s ohledem na zajištění vzájemných interakcí mezi jejich členy a stability konsorcií, (iii) nastíní možný další vývoj v této oblasti. Bakalářská práce bude zpracována formou literární rešerše.