Za předchozích 25 let vzrostl počet nově hlášených zhoubných novotvarů (ZN) prsu v ČR téměř dvojnásobně, v roce 2005 činil 5533 případů. ZN prsu tvoří skupinu jednotlivých podtypů, charakterizovaných molekulárně, histologicky a biologickým chová- ním. „Triple-negativní“ (ER-alfa, PR, c-ErbB2 negativní) karcinomy prsu (TNK) tvoří jeden z podtypů, jehož prevalence v populaci evropských žen kolísá mezi 10 až 25 % a obecně vykazuje závislost na věku a rase. Vysoká agresivita TNK a neexistence cílené terapie jsou hlavní příčinou toho, že se v současnosti jedná o podtyp karcinomu prsu s nejhorší prognózou. To je umocněno relativně vyšším výskytem TNK u mladších pacientek a velmi rychlým růstem tumoru, což je handicapuje v preventivních programech založených na mammografickém vyšetření od 45. roku věku pacientky s četností vyšetření 1x za 2 roky. Navíc existuje spojitost mezi TNK a stavem BRCA1 genu. Z tohoto pohledu je nejvýzna mnější nosičství mutace BRCA1 genu, které vede k vysokému celoživotnímu riziku onemocnět ZN prsu a vaječníku. Ve srovnání s okolními zeměmi nese česká populace širší spektrum mutací BRCA1 genu a rovněž jejich výskyt u vybraných skupin pacientek má specifika. Jedním z nejmodernějších přístupů k molekulární charakterizaci solidních nádorů, včetně karcinomu prsu, je analýza mikroRNA. MikroRNA jsou krátké nekódující RNA tvořící mladou a velice progresivní oblast molekulárně-biologického výzkumu. MikroRNA mají schopnost post-transkripčně regulovat genovou expresi a podle odhadu bioinformatiků jsou schopny regulovat až jednu polovinu lidských genů. Dnes již víme, že některé z těchto genů jsou také významné onkogeny či nádorové supresory. Geny regulované pomocí mikroRNA jsou nejen součástí procesu onkogeneze, podílejí se také na nádorové invazivitě, diseminaci nebo lékové rezistenci. V databáze literatury Pubmed přibývají v současnosti publikace na téma mikroRNA exponenciálně proto monitorování nových poznatků, ale i vlastní výzkum v této oblasti je velice žádoucí. Cílem práce je identifikovat a funkčně charakterizovat miRNA s diagnostický, prognostickým a prediktivním významem u pacientek s TNK, případně jejich cílové molekuly na proteinové úrovni. Předběžné zadání: a) literární rešerše b) praktické dovednosti: gelová elektroforéza, PCR, kvantitativní Real-Time PCR, mikroRNA Real-Time PCR arrays, práce se stabilními buněčnými liniemi odvozenými od karcinomu prsu, transfekce, analýzy buněčného cyklu, apoptózy, Western blotting, základní biostatistické metody