Čím víc možností na výběr člověk má, tím větší kognitivní úsilí musí vynaložit k jejich zpracování. Rozhodování se díky tomu stává těžší, více frustrující a ohrožující. Když počet možností překročí naši momentální kognitivní kapacitu (tzv. choice-overload), může docházet k paletě negativních jevů, jak v objektivní, tak subjektivně vnímané kvalitě rozhodování, spokojenosti s výsledkem rozhodování, tak i v relevantním chování. V této situaci je pro lidi rozhodování těžší, rozhodují se hůře a často používají různé zkratky a heuristiky, anebo se rozhodnutí zcela vyhnou. Mezi faktory, které tento fenomén ovlivňují patří rozhodovací styly (které souvisí s motivací) a tzv. „goal orientation“ (do jaké míry člověk chce minimalizovat kogn. usilí). Úkolem diplomanda je ověřit hypotézu, že potřeba kognitivního uzavření jako kognitivně-motivační rys moderuje dobu nástupu choice overload i intenzitu jeho dopadů.