Tato práce se zaměřuje na formativní hodnocení ve vzdělávání, a to v kontextu jeho historického vývoje i současného uplatnění v České republice a v zahraničí. První část mapuje proměnu formativního hodnocení od jeho počátků po současnost, s důrazem na mezinárodní inspirace, aktuální trendy a návaznost na revizi RVP a předškolní vzdělávání. Druhá část se věnuje postojům rodičů a žáků k formativnímu hodnocení – reflektuje výsledky aktuálních výzkumů, přínosy i úskalí tohoto přístupu a možnosti jeho využití v rodinné komunikaci. Třetí část analyzuje roli učitele ve formativním hodnocení, zohledňuje využití technologií a způsoby efektivní komunikace mezi školou a rodinou. Práce tak nabízí komplexní pohled na formativní hodnocení jako na dynamický nástroj podporující vzdělávání, motivaci a spolupráci všech zúčastněných aktérů. V metodologické části práce zjistí a popíše postoje rodičů k formativnímu hodnocení.