Cílem diplomové práce je výzkum sociální změny skrze změnu náboženskou spojenou s přechodem na víru v moralizující božstva s premisou změny životní strategie u členů sociálně vyloučených komunit. Kromě teorií životních strategií (life history theory) (Del Giudice, Gangestad, & Kaplan, 2015) a moralizujících božstev (Purzycki et al., 2018) bude práce vycházet z konceptu sociálního vyloučení spojeného s nestabilním a na příležitosti a zdroje chudém prostředí, v němž se lze jen obtížně přizpůsobit a ve kterém mají jednotlivci i skupiny omezený přístup ke zdrojům (Růžička & Toušek, 2014; Toušek et al., 2018). Právě takto chápané sociální vyloučení je přímo spojeno s typem rychlé životní strategie v rámci, níž má jedinec předčasně potomky, jeho investice do každého potomka jsou snížené a míra reprodukce je vysoká (Nettle, 2010). Naproti tomu pomalá životní strategie je spojena se životem ve stabilním, relativně bezpečném a na příležitosti a zdroje bohatém prostředí (Nettle, 2015). Nezbytnou součástí diplomové práce bude identifikace specifických proměnných definujících sociální vyloučení a typ životní strategie lidí v něm žijících jako např. míra a typ investice do potomků, věk rodičů u prvního potomka, zapojení prarodičů do péče o dítě, zapojení potomků do předškolní výchovy, úspěšnost dítěte ve vyšším vzdělávání, míra zapojení do občanské společnosti (spolky/politická uskupení), či způsoby hromadění bohatství. Předpokladem je, že změna životní strategie je navázána na změnu situace sociálně vyloučených komunit. Jelikož je sociální vyloučení v ČR etnicky podmíněno (Čada, Büchlerová, Korecká, Samec, & GAC spol. s r. o., 2015), výzkum bude zaměřen specificky na romské komunity. Cílem práce je sledovat 1) jestli život vybrané romské komunity bez sociálního vyloučení je spojen s pomalejší životní strategií než život člověka v sociálně vyloučené romské komunitě, 2) jestli život mimo sociální vyloučení a osvojení pomalejší životní strategie souvisí s vírou v moralizující božstva (Baumard & Chevallier, 2015) a 3) do jaké míry tato víra pomáhá stabilizovat pomalejší životní strategie. Práce bude využívat sekundárních kvantitativních demografických a sociálních dat především z výzkumných zpráv, cenzů, či vládních dokumentů. V případě příznivé pandemické situace bude součástí práce i sběr kvalitativních dat na základě pozorování a rozhovorů ve vybraných romských komunitách, s představiteli majoritní společnosti, či s vybranými odborníky na danou oblast. Jednotlivé romské komunity budou zvoleny na základě míry sociálního vyloučení a aktivity specifických náboženských skupin realizující misi v dané komunitě. Kvantitativní datasety budou analyzovány za pomoci modelů bayesiánské statistiky (van Elk & Wagenmakers, 2017). V případě zhoršení pandemické situace a snížené možnosti sběru dat bude práce zaměřená na zhodnocení problematiky v rámci existující teoretické a výzkumné literatury.