Cévní mozková příhoda představuje v současné době významnou a přetrvávající zátěž pro moderní společnost. Ve většině případů je její příčinou vznik krevních sraženin, které omezují průtok krve cévním řečištěm. Základem úspěšné diagnostiky je včasné zobrazení těchto sraženin, například pomocí počítačové tomografie nebo angiografie, a určení jejich stáří. Dosavadní diagnostické metody však nejsou zcela optimální, přestože jejich použití může vést k rychlejší diagnostice tohoto onemocnění a ke zlepšení terapeutických postupů pro konkrétního pacienta.
Diplomová práce bude zaměřena na testování a charakterizaci dvou typů jodovaných nanočástic (IoNPs) na bázi polyjodovaných biodegradabilních polymerů, které jsou potenciálně vhodné jako teranostika (kombinace terapie a diagnostiky). Tyto nanočástice jsou schopné cílit na specifické látky, například fibrin, a mají potenciál být využity k vizualizaci sraženin či trombů pomocí radiologických metod (CT, mikrofluoroskopie).
Pro hodnocení vlastností IoNPs bude využita metoda sp-ICP-MS, která umožňuje detekci jednotlivých nanočástic prostřednictvím detekce jodu. Jako srovnávací metoda bude použita elektronová mikroskopie, jež umožňuje současně určovat velikost nanočástic i přítomnost jodu v jejich struktuře. Diplomová práce má interdisciplinární charakter a je realizována ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity. Nedílnou součástí projektu je také spolupráce s firmou Delong Instruments, kde bude provedena část zobrazovacích analýz pomocí elektronové mikroskopie. Dalším spolupracujícím pracovištěm je Ústav makromolekulární chemie Akademie věd České republiky, který poskytne jeden typ jodovaných nanočástic a provede doplňkové analýzy (například nanoparticle tracking analysis – NTA a dynamický rozptyl světla – DLS).
Cílem diplomové práce bude:
(i) charakterizovat velikost polymerních jodovaných nanočástic na základě detekce signálu jodu pomocí metody sp-ICP-MS;
(ii) optimalizovat proces měření a přípravy vzorků na základě předchozích poznatků a rešerše;
(iii) porovnat získané výsledky s využitím transmisní elektronové mikroskopie, NTA a DLS jako doplňkových metod pro charakterizaci nanočástic a provést kritické zhodnocení dosažených výsledků.