Ve své bakalářské práci se zabývám tématem rozvodu a jeho dopadu na děti z pohledu sociálních pracovníků OSPOD, kteří s dětmi spolupracují právě v tomto psychicky náročném období. Hlavní výzkumná otázka mé bakalářské práce zní: „Jaké pozitivní dopady na děti má podle sociálních pracovníků OSPOD rozvod rodičů?“ Praktický problém u této otázky vidím v tom, že rozvod je ve valné většině případů prezentován jako čistě negativní fenomén a píše se pouze o jeho negativních důsledcích. Přitom je v dnešní době skoro polovina manželství rozvedena, ale stále jsou děti z rozvedených rodin ostrakizovány a je na ně pohlíženo skrze prsty. Problémem, který souvisí s rozvodem je i rozsah péče každého z rodičů, který je určován soudem. A jelikož jen málo rodičů je schopno se dohodnout tak, i ta malá část rodin, které jsou schopny se na všem domluvit, čelí nepochopení a kritice od okolí. Z mého pohledu rozvod neznamená rozpad rodiny a věřím, že rodina je schopna nadále fungovat jako celek i po rozvodu, pokud jde o děti a jejich výchovu. Za žádoucí řešení považuji, že se o rozvodu bude více mluvit – jak s dětmi, tak se sociálními pracovníky, kteří s rodinami ve fázi rozvodu pracují. Ptát se na jejich poznatky, jaké vidí nejen pozitivní dopady rozvodu a jestli se dá v určitých případech rozvod považovat za žádoucí a může tak vůbec mít pozitivní dopad na děti rozvedených rodičů. Při odpovědi na svou výzkumnou otázku budu zjišťovat, jak pracovníci sociál-ně-právní ochrany dětí rozvod vnímají celkově. Dále se budu ptát, jestli u případů dětí, se kterými spolupracují dlouhodobě, identifikují nějakou formu zlepšení či pozitivního dopadu, který by mohl způsobit rozvod. Například zlepšení známek ve škole, méně roztěkanosti, zvýšení pozornosti anebo uklidnění rodinných vztahů a stabilizaci rodinného prostředí.