Obsah Úvod: Přiblížení problematiky, seznámení s postupem práce, způsobem získávání dat, jejich rozborem a nástinem probíhající debaty v literatuře na toto téma. Teoretické vymezení: Vymezení pojmu nordismus, severská identita atd. a jejich význam na formování norského postoje k otázce Severské hospodářské spolupráce. První pokusy o severskou spolupráci: Seznámení s některými staršími pokusy o severskou spolupráci. Zahájení debat o severské spolupráci (1947): Představení důvodů, které vedly Norsko, k zahájení jednání o severské spolupráci. Vznik Severské Rady a zpomalení debat o spolupráci: Mechanismy fungování Severské Rady, její cíle a ambice. Analýza příčin, jež brzdily jednání. Další debaty o spolupráci: Druhá polovina 50. let. Úspěchy a nezdary jednání, příčiny brzdění., další iniciativy ke spolupráci. Konec plánům o severské spolupráci?: Shrnutí výsledků jednání a příčin neúspěchu. Opětovné otevření jednání o severské spolupráci: Norsko a plán NORDEK, jeho očekávání, vztah k předešlým událostem a reakce na výsledek. Vliv Evropské integrace na Severskou spolupráci: Mezníky, které mohly ovlivňovat některé kroky Norska v oblasti severské spolupráce. Závěr: Shrnutí dosažených poznatků. Odpovězení na otázky, které byly položeny v úvodu. Ověření nebo vyvrácení stanovených hypotéz. Časové vymezení Jádro práce by se mělo pohybovat v letech 1947-1957 a v letech 1968-1970. Pro uvedení do problému bude nutné přiblížit některé momenty z minulosti vzájemné spolupráce, proto je nutné v úvodu počítat i s širším časovým záběrem. Motivace a cíle Severskou spolupráci lze považovat za zajímavou, ale poněkud opomíjenou variantu evropské integrace. Cílem práce by mělo být odhalit podněty, které ovlivňovaly norský postoj k severské spolupráci a integraci. Dalším bodem výzkumu je analýza vývoje norského postoje k severské spolupráci v časovém rámci stanoveném výše. Otázky Důvody akceptace/odmítání plánu severské spolupráce a jeho upřednostňování před spolupráci v rámci ESUO/EHS/ES? Jaké byly následky jednání o severské spolupráci na další směřování Norka? Čím je charakteristický norský postoj k severské spolupráci? Lze nalézt v norské společnosti kulturně historické kořeny upřednostňující severskou spolupráci? Jak se proměňoval norský postoj k severské spolupráci? Hypotézy Norská vláda dávala přednost ekonomickým zájmům země před ideou nordismu, ale veřejnost upřednostňovala ideu severské vzájemnosti před ekonomickými výhodami. Předpokládám, že norská vláda upřednostňovala ekonomické zájmy země a ideu nordismu, spočívající v užší severské spolupráce, poté používala především jako argument pro přijetí plánu širší veřejností. Norsko upřednostňovalo severskou spolupráci před užší evropskou integrací. Norsko mělo vždy ambivalentní postoj k evropské spolupráci a integraci, především díky jejímu nadnárodnímu charakteru. Proto upřednostňovalo severskou spolupráci, založenou na mezivládní bázi, která tolik neomezovala národní suverenitu země.