TÉMA – Odkaz myšlenek pedagogických reformátorů OSNOVA PROJEKTU 1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů Bakalářská práce se bude zabývat myšlenkami pedagogických reformátorů. Myšlenky na zřízení zařízení pro předškolní děti se objevovaly již ve středověku. Řecký filozof Platón si kladl otázku, zda má dítě vychovávat jen rodina nebo i společnost. Propracovaný výchovný systém předškolní výchovy u nás předložil J. A. Komenský v 17. století. V 18. století Francouz J. J. Rousseau upřednostňoval přirozenost a svobodu ve výchově dítěte. Na přelomu 18. a 19. století se J. H. Pestalozzi ve Švýcarsku věnoval otázkám výchovy dítěte v rodině. Ve druhé polovině 19. století v Německu F. Fröbel předložil svoji teorii výchovy předškolních dětí a založil „dětské zahrádky“ tzv. Kindergarten. V Čechách vznikla dne 19. 3. 1932 v ulici Na Hrádku na Novém Městě pražském první opatrovna pro předškolní děti. Učitelem byl J. A. Svoboda, jehož zásluhou byla předškolní zařízení zařazena do národního školství roku 1948. První polovinou 20. století tato bakalářská práce končí. 2. Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je zjistit, zda lze použít pedagogické myšlenky reformátorů v praxi v současné mateřské škole. Prokázat, zda mohou přispět k obohacení vzdělání předškolních dětí. Popsat a analyzovat výsledky výzkumu. Součástí práce bude reflexe (zpětná vazba, rozbor), evaluace (hodnocení) činností a interpretace (výklad) dotazníku. V teoretické části představím jednotlivé myslitele, jejich základní myšlenky a díla, které považuji za přínosné. V praktické části bakalářské práce použiji výzkumné metody a jejich analýzu. 3. Pracovní postup V praktické části bakalářské práce použiji výzkumné metody a jejich analýzu. Pro sběr dat zvolím kvalitativní výzkum, protože na rozdíl od kvantitativního výzkumu nejde jen po povrchu problému. Hlavním cílem takového výzkumu je porozumění člověku a jeho vlastních hledisek. Dotazníkovým šetřením s otevřenými otázkami získám názory respondentek (matek předškolních dětí a učitelek mateřských škol) na můj stanovený výzkumný problém. „Deskriptivní (popisné) výzkumné problémy obyčejně hledají odpověď na otázku „jaké to je?“. Deskriptivní výzkumný problém zjišťuje a popisuje situaci, stav nebo výskyt určitého jevu. Při takovém výzkumu se obyčejně používá jako výzkumná metoda pozorování, škálování, dotazník nebo interview“ (GAVORA, 2000, s. 26). K řešení daného dílčího problému uplatním v mateřské škole také metody slovní, metody názorně-demonstrační, metody dovednostně-praktické, metody aktivizující (diskuzní) a metody komplexní – frontální, skupinové, individuální. 4. Organizační, materiální a finanční zabezpečení práce Nejdříve zpracuji praktickou část v měsících březen až duben. Poté teoretickou část, které se budu věnovat od června do srpna. Realizace výzkumu proběhne během března a dubna 2014 v Mateřské škole Nový Hrozenkov. 5. Předpokládané využití výsledků Výsledky mé práce mohou posloužit jako inspirace pro obohacení programu v mateřské škole. 6. Seznam literatury a odkazů GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000, 207 s. ISBN 80-859-3179-6. MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, 219 s. ISBN 80-731-5039-5. PAVLOVSKÁ, M., SYSLOVÁ, Z., ŠMAHELOVÁ, B. Dějiny předškolní pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 79 s. ISBN 978-80-210-5981-8.