Mezi různé mechanizmy ekotoxicity patří narušení hormonálního systému organizmů, takzvaná endokrinní dizrupce. Mezi nejčatěji studované mechanizmy patří např. narušení systému pohlavních hormonů (estrogeny, androgeny). Nicméně v posledních letech se jako stále závažnější ukazuje narušení dalších hormonálních systémů, jako je hormonální systém spojený s funkcí štítné žlázy, tak i systém řízení glukokortikoidními hormony. Pro ilustraci závažnosti lze uvést významně narůstající problémy s funkcí štítné žlázy v lidské populaci (kde mezi hlavní podezřelé patří environmentální kontaminanty), nicméně hormonální systémy jsou v rámci kmene strunatců značně zakonzervované, lze tedy očekávat podobný vliv ekotoxikantů jak na volně žijící živočichy, tak i člověka. V rámci bakalářské práce bude provedena podrobná rešerše zaměřená na narušení hormonálního řízení thyroidních a glukokortikoidních hormonů u strunatců včetně člověka. Důraz bude kladen na možný vliv toxických látek v životním prostředí. Součástí bakalářské práce bude i experimentální práce s buněčnými liniemi používanými pro studium glukokortikoidní, případně i thyroidní aktivity látek. Teoretická část: Prvním cílem bude sepsání kvalitní, velmi přehledné, ale zároveň odborné a přesné rešerše z dané problematiky. Práce by měla být čtivá, srozumitelná a splňovat požadavky na odborný text. Měla by vycházet z dostatečného množství primárních zdrojů. Pro přehlednost je nutné vhodně strukturovat text, využít schémat, přehledových tabulek apod. Termín: leden 2014 – první verze teoretické části, poté průběžně. Praktická část: Náplní experimentální částí bude ozkoušení odpovědi testu MDAkb2 na negativní (EtOH) a pozitivní (Dexametazon) kontrolu, a následně charakterizaci hodnot LOEC, EC50 a dalších, které charakterizují biodetekční systém. Významnou součástí praktické části bude přehledné zpracování získaných výsledků včetně odpovídající interpretace. Termíny: hrubá verze I – březen 2014, hrubá verze II – duben 2014, finální verze I – květen 2014. Doporučená literatura: Výchozím zdrojem bude BP Pavly Plachtové (použití stejného in-vitro systému) + SOP pro práci s buněčnou linií MDA kb2, a další odborná literatura potřebná pro zpracování rešeršní části práce bude použita z vědeckých databází jako např. Web of knowledge, Scopus aj., kde bude vybrána ve spolupráci s vedoucím práce.