V rámci své diplomové práce bych chtěla využít současné situace pandemie onemocnění covid-19 a blíže se zaměřit na to, jak si ji lidé vysvětlovali a kam vkládali svoji důvěru. Zkoumala bych proto hlavně koncepty víra ve vědu a konspirační myšlení. Víra ve vědu, konceptualizovaná a operacionalizovaná výzkumníky Farias, Newheiser, Kahane a Toledo (2013) může pro sekulárního člověka představovat nezpochybnitelný a nadřazený systém opory, podobně jako je tomu u náboženské víry. V tomto smyslu není vědecké zjištění podrobováno kritickému zhodnocení, ale spíše bráno jako jediné správné vysvětlení. Situace nejistoty, ohrožení nebo úzkosti, čímž byla doba celosvětové pandemie do velké míry naplněna, mohou vyvolávat i tendence ke konspiračnímu myšlení. To odklání člověka od vědeckých poznatků a vede ho k důvěře, že na náš svět působí skryté, veřejně nepopsané síly (Oliver, & Wood, 2014). Tyto dva směry, které se mohly u lidí žijících v pandemii objevovat, bych chtěla zhodnotit také na základě individuálních rozdílů, které podle současných poznatků mohou hrát roli v tom, k jakému vysvětlení se člověk přikloní. Data by byla sbírána pomocí dotazníkového šetření.