Bakalářská práce

První křížová výprava a její aškenázská reflexe: Izolace jako modus vivendi?

The First Crusade and Its Ashkenazi Reflection: Isolation as Modus Vivendi?

Ivona Světlíková
Anotace

V práci zjišťuji, jakým způsobem se ve třech židovských kronikách (připsaných Šelomu bar Šimšonovi, Eliʻezeru ben Natanovi a anonymovi z Mohuče) projevují izolacionistické tendence ze strany porýnských preaškenázských komunit v reakci na protižidovské násilí, jež bylo rozpoutáno v rané fázi první křžové výpravy. V práci propojuji historický kontext křížové výpravy s emickou vyprávěcí rovinou v tomto …více

Abstract

This thesis deals with ways through which isolationist tendencies manifest themselves in three Jewish chronicles (attributed to Solomon bar Simson, Eliʻezer ben Nathan, and the Mainz anonym) from the perspective of the Rhineland pre-Ashkenazi communities, and as a response to anti-Jewish violence unleashed at an early stage of the First Crusade. I connect historical context of the Crusade with emic …více

Klíčová slova
aškenázští Židé Porýní Mohuč izolacionistické tendence první křížová výprava selská výprava papež Urban II. hebrejské kroniky Šelomo bar Šimšon Eliʻezer ben Natan Mohučský anonym 11. století 12. století protižidovské pogromy mučednictví obětní rituál Ashkenazi Jews Rhineland Mainz isolationist tendencies the First Crusade the People's Crusade Pope Urban II. hebrew chronicles Solomon bar Simson Eliʻezer ben Nathan The Mainz Anonymous 11th century 12th century anti-Jewish pogroms martyrdom sacrificial ritual
Zadání práce

Cílem práce je analýza aškenázské reflexe první křížové výpravy (1096) a na ni navazujících událostí, které formovaly další vývoj křesťansko-židovských poměrů v západní Evropě. Geograficky se práce zaměří na užší vymezení Aškenazu, tedy původní oblast německého Porýní, ale i Champagne ve Francii. Časově bude práce rámována koncem 11. století a rokem 1215, kdy byly vydány dekrety Čtvrtého lateránského koncilu. Konkrétně budou zkoumány tři dobové židovské kroniky (Šelomo bar Šimšon, Mohučský anonym a Eli’ezer ben Natan) s přihlédnutím k sekundární literatuře. Uvedené prameny budou analyzovány jako narace, jež se podílely na formování kolektivní židovské identity.

Z nedávných výzkumů vyplývá, že aškenázští Židé nikdy nevytvořili plně autonomní obce. Vlastní ekonomické a sociální úsilí nicméně vyvíjeli v různých závislostech, z nichž dvě jsou klíčové: (a) v závislosti na službách nabízených křesťanské majoritě, (b) v závislosti na nutnosti posílit kohezi skupiny pod tlakem vnějších okolností. Zatímco ekonomická aktivita poukazuje na komunikaci s majoritou, zdůrazňování kořenů v období perzekucí je protichůdnou tendencí, jež vede k izolaci. Níže kladená výzkumná otázka má přispět k vysvětlení aspektů a fungování mechanismu této zdánlivé dichotomie jednání. Navrhovaný výzkum má odkrýt vnitřní mechanismy komunity a zjistit, zda se v daném období více jedná o menšinu záměrně izolovanou zvnějšku nebo izolující se na základě vnitřních reflexí dobových podmínek.

Výzkumná otázka:

  • Jakým způsobem se projevují ve zkoumaných pramenech židovské tendence k izolaci v reakci na bezprostřední ohrožení v důsledku první křížové výpravy?

    • Protože se v souvislosti s židovskou diferenciací od okolní společnosti objevují dva charakteristické faktory, jimiž jsou (a) specifické pojetí mučednictví a (b) pojetí zbožnosti rozvíjené intelektuálními proudy, bude třeba uzpůsobit rámec analýzy tak, aby podchytil tyto momenty. Postupy křesťanské strany a její polemika nejsou středem zájmu, kontextuálně je však třeba k nim přihlížet.

    Prameny:

  • Eidelberg, Shlomo (ed.), The Jews and the Crusaders: The Hebrew Chronicles of the First and Second Crusades, Madison: University of Wisconsin Press 1977.

    • Doporučená literatura:

  • Cohen, Jeremy, Sanctifying the Name of God: Jewish Martyrs and Jewish Memories of the First Crusade, Philadelphia: University of Pennsylvania Press 2004.
  • Eidelberg, Shlomo, Medieval Ashkenazic History: Studies on German Jewry in the Middle Ages, Brooklyn: Sepher-Hermon Press 1999-2001.
  • Elukin, Jonathan, Living Together, Living Apart: Rethinking Jewish-Christian Relations in the Middle Ages, Princeton: Princeton University Press 2007.
  • Chazan, Robert, God, Humanity and History: The Hebrew First-Crusade Narratives, Berkeley - London: University of California Press 2000.
  • Chazan, Robert, In the Year 1096: The First Crusade and the Jews, Philadelphia: Jewish Publication Society 1996.
  • Malkiel, David, Reconstructing Ashkenaz: The Human Face of Franco-German Jewry, 1000–1250, Stanford: Stanford University Press 2009.
  • Riley-Smith, Jonathan Simon Christopher, The First Crusade and the Idea of Crusading, London: Continuum 2003.
  • Sládek, Pavel, Raši (1040-1105): Vznik biblického komentáře ve frankoporýnských židovských centrech, Praha: Academia 2012.
  • Šedinová, Jiřina et al., Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu: Mezi integrací a izolací, Praha: Academia 2011.
    • Administrativní informace
    Práce zkontrolována:
    18. 5. 2016 12:40, PhDr. Dalibor Papoušek, Ph.D., učo 349
    Plný text práce
    736,7 KB / soubor PDF
    Jazyk práce
    čeština čeština
    Termín obhajoby
    22. 6. 2016
    Práce byla úspěšně obhájena

    Vedoucí

    PhDr. Dalibor Papoušek, Ph.D., učo 349
    ÚRelig FF MU

    Oponent

    prof. PhDr. David Zbíral, Ph.D., učo 52251
    ÚRelig FF MU
    Citovat tuto práci
    Masarykova univerzita Filozofická fakulta
    Studijní program
    Filozofie
    Obor

    Práce na příbuzné téma

    Seznam prací, které mají shodná klíčová slova.

    Podobné práce

    • Přidání souboru

      Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.

    • Další operace se soubory

      Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.

    • Pohled pro experty

      Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.

    • Vyhledávání souborů

      Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.

    • Rychlý přístup k souborům

      Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.