Teorie sebedeterminace předpokládá, že podpora autonomie od učitele dokáže výrazně ovlivnit motivaci studentů učení a posléze i jejich akademický výkon. V této diplomové práci je úkolem studentky zaměřit se na možné souvislosti mezi vnímaným přístupem učitele a strategiemi zvládání u žáků středních škol, které pak mohou souviset s jejich schopností uspořádat si povinnosti a dosahovat dobrých školních výsledků. Studentka prostuduje literaturu věnovanou vnějším vlivům, především situačním školním vlivům, na akademické chování, motivaci a výkon žáků. V teoretické části se zaměří na rozvoj copingových strategií a seberegulovaného učení u adolescentů a roli podpory autonomie a dalších prvků působení ze strany významných druhých, zejména učitelů. Zdůvodní přínosnost zkoumání ovlivňování akademického chování žáků pomocí volby vhodného přístupu učeitele a vyvodí z argumentace výzkumné hypotézy. V empirické části připraví vhodné nástroje a realizuje dotazníkový výzkum na vzorku středoškolských studentů. Data zpracuje pomocí vhodných statistických analýz, výsledky správně popíše a doplní tabulky a grafy. V diskusní části vyvodí z výsledků závěry s přihlédnutím na limity výzkumu, zhodnotí přínos studie a případně navrhne další výzkumné otázky, které by mohly poznatek rozšířit nebo posílit.