Diplomová práce se zabývá intermediálním propojením videoartu a malby na základě autorčina osobního zážitku s folklorní hudbou a zpěvem. Teoretická část práce zkoumá vztah mezi klidnou krajinou a výbušnou lidskou performancí, mezi tichem a hlasem, i mezi digitálním a analogovým médiem. Videoart pracuje s kontrastem statických záběrů krajiny a intimních detailních pohledů na zpívající osoby, jejichž energie postupně odhaluje přítomnost celé folklorní skupiny.

Praktická část se soustředí na proces malířské transformace videa: autorka záměrně používá projekci záznamu na plátno a obkresluje vybraný záběr, který dále malířsky upravuje a interpretuje. Malba tak funguje jako vizuální stopa, otisk a reinterpretace pohyblivého obrazu. Výsledná instalace propojuje video běžící ve smyčce s rukodělným obrazem.

Cílem práce je zkoumat, jak se folklorní hlas, lidská energie a autentická performativita mohou stát mostem mezi dvěma odlišnými médii. Projekt tak tematizuje nejen samotný folklor, ale i proces mediace, proměnu obrazu a vztah mezi dokumentací, osobním prožitkem a výtvarnou interpretací.