Cílem bakalářské práce je zjistit, zda jedinec může být vnímán v dané oblasti jako osoba nemístního původu pouze na základě svého příjmení a zda jeho příjmení může být zdrojem stereotypů či dokonce diskriminace. Práce vznikla jako součást projektu STORI (Ségregation, Normes et Discrimination(s)) iniciovaném v roce 2009 laboratoří PREFics na Université Rennes 2. Téma propojuje lingvistiku, sociologii a geografii-demografii. Výzkum byl prováděn dotazníkovým šetřením ve dvou městech (Zlín a Přerov), která i přes svou geografickou blízkost (cca 40 km) vykazují rozdílné sociodemografické charakteristiky. Z výsledků šetření vyplývá, že většina dotazovaných není schopna identifikovat nemístní původ příjmení v případě, že příjmení zní „česky“. Nejvíce stigmatizovanou skupinou se pak zdají být příjmení romského původu. The aim of the thesis is to determine whether an individual can be perceived in the region as a person of foreign origin only on the basis of his surname and if that surname can be a source of stereotypes or even of his discrimination. The work makes part of the project STORI (Segregation, Normes and Discrimination(s)) initiated in 2009 by the laboratory PREFics at the University of Rennes 2. The theme connects linguistics, sociology and geography-demographics. The research was conducted by questionnaire survey in two cities (Zlín and Přerov) that show despite their geographic proximity (about 40 km) different sociodemographic characteristics. The results show that the majority of respondents are not able to identify the nonlocal origin of a surname if the surname sounds "czech". The most stigmatized seem to be the surnames of Romany origin. Klíčová slova: urbánní sociolingvistika, nemístní původ, patronyma, stereotyp, diskriminace, rozhovor Key words: urban sociolinguistics, nonlocal origin, patronyms, stereotype, discrimination, interview