Po rozpadu bývalého Sovětského svazu podepsaly západní země několik dohod o využívání zdrojů Kaspického regionu s cílem diverzifikovat své dodavatele energie. Na druhé straně recese světové ekonomiky a trvale nízké ceny ropy hluboce zasáhly ekonomiky kaspických států, jejichž hrubému domácímu produktu a vývozu dominuje ropa a ropné produkty. Kaspické moře trpí několika nedostatky, zejména chybějícím konsensem ohledně právního statusu moře a výstavby plynovodů. Pokud pomineme tyto nevýhody, energetická bezpečnost by se neměla řešit tak, že jeden dodavatel nahradí druhého. Produkční potenciál států Kaspického moře je ve srovnání s Blízkým východem omezený. Kaspické moře by tedy mělo být vnímáno jako doplněk, nikoliv náhrada Blízkého východu. Přesto by těžba ze Střední Asie přispěla k rozmanitosti dodávek ropy a zemního plynu a zvýšila by globální energetickou bezpečnost, zvláště v dnešní situaci. Práce bude vytvořena jako policy paper a bude vycházet z odborných článků a monografií napsaných na toto téma. Cílem práce by mělo být zhodnocení situace v oblasti Kaspického moře z hlediska energetické bezpečnosti a politické situace a případné doporučení, zda-li je tento zdroj energie vhodný jako část diverzifikace zdrojů České republiky či dalších západních států.