Autor v úvodu bakalářské práce vymezí její cíle, k nimž chce dospět, dále určí metody práce. Následovat bude přehled současného stavu problematiky terorismu týkajícího se problému definice samotného terorismu, vymezení hrozby terorismu v komparaci s ostatními bezpečnostními hrozbami, vývoj hrozby terorismu z hlediska pravděpodobnosti vzniku a následků v čase, typologie terorismu, boj EU proti terorismu. Cílem práce bude především analýza změn protiteroristických právních úprav a ostatních příslušných instrumentů ve státech západní Evropy (Francie, Belgie, Německo, VB) v porovnání se státy střední Evropy (V4) od roku 2015, kdy podle Global Terrorism Index (index poskytuje komplexní souhrn klíčových globálních trendů v oblasti terorismu za účelem posouzení dopadu terorismu v jednotlivých státech) jsou Francie, Belgie, Německo a VB státy, které mají v průměru dlouhodobě nejvyšší hodnotu tohoto indexu. Státy V4 jsou vybrány jako reprezentující státy střední Evropy. Toto hodnocení od roku 2015 není vybráno náhodně, ale souvisí se skutečností, že v této době vyvrcholila migrační krize v Evropě a několik států reagovalo na tuto bezpečnostní hrozbu v souvislosti s rizikem terorismu změnou právních úprav a jiných instrumentů. Student využije pro zpracování práce obecných metod: literární rešerše, komparace, syntéza, deskripce, indukce, dedukce, případně statistické metody. Student využije v rámci vyhodnocení těchto změn v právních úpravách komparační tabulku, v níž bude uvedeno, zdali došlo ve v jednotlivých státech od roku 2015 ke změnám v souvislosti s bojem proti terorismu v trestním zákoníku, v ústavních poměrech, v kompetencích státních orgánů a bezpečnostních sborů, v občanských svobodách a zdali vznikly nové instituce, orgány a sbory za účelem boje proti terorismu. Na základě výše uvedených údajů bude taktéž analyzováno, kolik právních norem a strategických dokumentů mají jednotlivé státy v rámci problematiky boje proti terorismu. Nedílnou součástí bude analýza, zdali státy s vyšším Global Terrorism Indexem aplikovaly více právních a institucionálních změn oproti státům s nižším indexem.

Práce bude obsahovat nezbytné náležitosti, pozornost bude zajisté věnována vytvoření poznámkového aparátu, jenž bude obsahovat citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude autor pracovat s poznatky, jež nevyplynuly z jeho vlastní badatelské činnosti. Práce musí být ukončena vědeckým závěrem, v němž budou zhodnoceny získané poznatky. Ke zpracovávání práce autor využije nejen právní prameny a literaturu (včetně zahraniční), ale též případné další praktické poznatky – judikaturu, statistiky, metodiky policejního orgánu, apod. Rozsah práce by neměl výrazně překročit rozsah vymezený pro tento druh kvalifikační práce.

Závěrem autor zhodnotí, k čemu dospěl, seznámí se svými závěry a navrhne případné náměty de lege ferenda.

Student předloží seznam literatury emailem nejpozději do 31.12.2020, přičemž by měl konzultovat práci s vedoucí práce v rámci aplikace MS teams nebo individuálních konzultací, nebo předkládat průběžná plnění emailem.

Do 31.1.2021 je nutno odevzdat alespoň 15 stran rukopisu k posouzení (jednu či dvě ucelené kapitoly práce) včetně rozšířeného seznamu literatury.

Do 28.2.2021 student předloží k posouzení vedoucí práce hrubý koncept své bakalářské práce, pokud chce práci odevzdat v termínu do 15.4.2021.

Do 15.5.2021 student předloží k posouzení vedoucí práce hrubý koncept své bakalářské práce, pokud chce práci odevzdat v termínu do 30.6.2021.